Směje se. Měří sto sedmdesát centimetrů. Jmenuje se Anna. Už vůbec není, už dávno neexistuje. Je někdo úplně jiný, jenom to jméno a vlasy má pořád stejné. Její současný život není život, až na těch pár chvilek, kdy bývá ráda. Sama sebe předstírá. Blaho lásky trvá jen okamžik. Smutek lásky celý život. Chce, neví co, jde, neví kam. Teď jí musíš říct, že zůstaneš. Teď jí musíš říct, že odejdeš. Nikdo na světě přece nesmí být sám.

Jsem zpěvačka. A herečka. A spisovatelka. A máma. Normálně zpívám všude možně. Dostávám za to peníze. Je to moje povolání. Když nezpívám, starám se o syna. Mám taky dvě dcery, ale o ty už se starat nemusím. A všechny tři moje děti jsou moje nejvíc. Nejvíc, co jsem v životě dokázala. Jinak jsem úplně normální, obyčejnej člověk, kterej je momentálně úplně vykolejenej. Učím se vysadit z pracovního tempa, zpomalit a přehodnocovat věci. Stejně jako vy.