The multi-award-winning SF masterpiece from one of the greatest SF writers of all timeRama is a vast alien spacecraft that enters the Solar System. A perfect cylinder some fifty kilometres long, spinning rapidly, racing through space, Rama is a technological marvel, a mysterious and deeply enigmatic alien artefact. It is Mankind's first visitor from the stars and must be investigated ...Winner of the HUGO AWARD for best novel, 1974Winner of the NEBULA AWARD for best novel, 1973Winner of the JOHN W. CAMPBELL AWARD for best novel, 1974Winner of the BSFA AWARD for best novel, 1973

Na obloze nade všemi městy planety se náhle objevily vesmírné lodě. V nich k nám dorazila intelektuálně, technologicky i vojensky nadřazená mimozemská rasa známá jako Suveréni. Jejich požadavky vůči lidstvu se zprvu zdají být mírné - sjednocení Země, odstranění chudoby, ukončení válek. Avšak za jakou cenu? Co se stane těm, kdo se postaví na odpor? Znamená jejich příchod konec lidstva… nebo začátek? Konec dětství je jedním z vrcholných děl velmistra fantastického žánru Arthura C. Clarka, autora neméně proslulých románů 2001: Vesmírná odysea, Setkání s Rámou a mnoha dalších přelomových knih. Od svého vydání v roce 1953 je tento myšlenkově stále provokativní román o "prvním kontaktu" považován nejen za klasiku science fiction, ale i za literární dílo nevšedních kvalit.

Po ničivém dopadu meteoritu na Itálii v roce 2077 se nejvyšší představitelé lidstva rozhodli vytvořit systém radarů a teleskopů, jenž monitoruje všechna tělesa prolétávající Sluneční soustavou. V roce 2130 systém zachytil objekt mimořádných rozměrů. Pohyboval se po přímce, nikoliv po elipse jako ostatní asteroidy. Dostal jméno Ráma a na čas se na něj zapomnělo. Až když se přiblížil k Marsu, byla k němu vyslána sonda, jejíž kamerové snímky vyrazily lidstvu dech. Ráma je válec o délce padesát kilometrů a průměru dvacet kilometrů. Jeho povrch je zcela hladký a podle slabého gravitačního pole lze předpokládat, že je dutý. Lidstvo se chystá na první návštěvu z hvězd… Klasická science fiction sira Arthura C. Clarka, za níž získal neuvěřitelnou řadu literárních ocenění, se vrací v původním českém překladu Zdeňka Volného.

Série: Fantastika

Ke kosmické lodi Discovery, osamoceně plující hlubokým vesmírem od doby, co David Bowman prošel "Hvězdnou bránou", se vydává nová mezinárodní expedice. Jedním z cílů výpravy je objasnění tragických událostí, které se na Discovery odehrály. Ale tím nejdůležitějším úkolem je průzkum záhadného vesmírného tělesa zcela pravidelných tvarů. Jde o přírodní úkaz, nebo o výtvor mimozemské civilizace? Znamená těleso pro lidstvo hrozbu, nebo mu naopak může prospět? Vynořují se tisíce různých otázek a zodpovězení byť jen části z nich může navždy změnit chápání samé podstaty existence vesmíru a tím i budoucnost lidského druhu... Pokud bychom měli zvolit symbol vědeckofantastické literatury v její nejčistší podobě, byl by to právě velmistr žánru Arthur Charles Clarke (1917-2008). Science fiction se jako spisovatel věnoval od roku 1946 a z jeho raných děl jsou nejznámější romány Konec dětství a Město a hvězdy. Z pozdějších knih můžeme jmenovat Měsíční prach či prestižními žánrovými cenami odměněné Setkání s Rámou a Rajské fontány. Román 2001: Vesmírná odysea vznikal souběžně se slavným stejnojmenným snímkem Stanleyho Kubricka, jenž se stal na dlouhá léta příslovečným etalonem filmové vědeckofantastické tvorby. V následujících letech se k němu Clarke vrátil ve třech románových pokračováních. Během jeho dlouhého života se mu dostalo mnoha poct, z nichž jmenujme nominaci na Nobelovu cenu za mír či titul rytíře.

Na Měsíci je nalezen záhadný objekt. Důsledky objevu jsou natolik významné, že je kvůli němu vůbec poprvé vyslána lidská posádka hluboko do Sluneční soustavy. Ale ještě než výprava dosáhne cíle, vyskytnou se potíže narůstající do děsivých rozměrů… Slavný román napsaný v době, kdy přistání na Měsíci bylo ještě pouhým snem, přetvořený do jednoho z nejvýznamnějších filmů všech dob, strhující, prorocký. 2001: Vesmírná odysea je příběhem o přetrvávající otázce místa člověka ve vesmíru.. Pokud bychom měli zvolit symbol vědeckofantastické literatury v její nejčistší podobě, byl by to právě velmistr žánru Arthur Charles Clarke (1917–2008). Science fiction se jako spisovatel věnoval od roku 1946 a z jeho raných děl jsou nejznámější romány Konec dětství a Město a hvězdy. Z pozdějších knih můžeme jmenovat Měsíční prach či prestižními žánrovými cenami odměněné Setkání s Rámou a Rajské fontány. Román 2001: Vesmírná odysea vznikal souběžně se slavným stejnojmenným snímkem Stanleyho Kubricka, jenž se stal na dlouhá léta příslovečným etalonem filmové vědeckofantastické tvorby. V následujících letech se k němu Clarke vrátil ve třech románových pokračováních. Během jeho dlouhého života se mu dostalo mnoha poct, z nichž jmenujme nominaci na Nobelovu cenu za mír či titul rytíře.

Měla to být jen rutinní jízda člunem zkonstruovaným k vyhlídkové jízdě po povrchu Měsíce, ovšem nepředvídatelný prašný vír uvrhl Selené i s jeho posádkou a pasažéry do hlubin smrtící pasti. A právě tehdy začíná odhodlaný boj o život. Boj s nemilosrdnými vesmírnými zákony, které na Měsici panují. Boj s časem a lidskou psychikou v ohrožení života. Boj o přežití, jenž je veden nejen na palubě člunu Selené, ale i na povrchu, kde se rychle rozjíždí snaha o záchranu… Raný román velmistra žánru Arthura C. Clarka je krátkým, přímočarým a dodnes čtivým příběhem o lidském odhodlání přírodním zákonům navzdory. O odhodlání, které člověka nutí překračovat hranice a za jakýchkoli okolností bojovat o život, ať už svůj nebo ostatních. V českém překladu vychází román už počtvrté a ne náhodou patří k u nás nejčastěji publikovaným Clarkovým knihám.

Budoucnost vzdálená miliardu let: všechny pozemské oceány již zmizely, téměř celý povrch ovládá poušť a lidstvo… Lidstvo bylo kdysi mocné a vládlo hvězdám. Ale pak, jak se traduje v legendách, zaútočili Nájezdníci a zahnali je do posledního útočiště na Zemi – do města Diaspar. A zde nyní žijí poslední lidé. Pod dohledem Centrálního počítače v sice dokonalé, ale miliony let neměnné a stagnující kultuře téměř neprodyšně uzavřené před nebezpečími vnějšího světa. Až přišel Alvin – Jedinečný. Po eonech první dítě. A vše je rázem jinak, dusivá neměnnost Diasparu je zlomena a zvídavá lidská mysl se opět vydává objevovat svět a odhalovat pravou podstatu Nájezdníků. Skutečnost je však mnohem děsivější než veškeré příběhy z legend… Držíte v rukou mistrovskou vizi z pera Arthura C. Clarka, pohled do vzdálené budoucnosti, miliony let poté, co se naše civilizace obrátila v prach.

Začalo to před čtyřmi miliony let zářivým černým monolitem, jenž přeměnil opice v člověka a zažehl jiskru v lidském vědomí. Na úsvitu jednadvacátého století našli archeologové na Měsíci stejný černý monolit a tím začíná dobrodružství Dava Bowmana, jeho zástupce Franka Poola a superpočítače HALa. Pouze Dave přežije setkání s třetím, mnohem větším monolitem na jupiterském měsíci Europě a navždy se tak stane vesmírným dítětem. Nyní vstupuje odysea do nebezpečného konečného stádia v roce 3001. Lidstvo – ačkoliv je to neuvěřitelné – přežilo. Žije však v přetrvávajících obavách z trojice monolitů, které vládnou sluneční soustavě. Přesto však svitne naděje: kdesi v galaxii je objeveno tělo Franka Poola, kterého pokládali už tisíc let za mrtvého. Poole je oživen a připraven dokončit cestu, kterou HAL předčasně ukončil před tisíci lety. Ví, že ji nemůže podniknout bez Dava, nejdříve ale musí odhalit děsivou pravdu – co se z něj a HALA stalo uvnitř monolitu. Úchvatná vize budoucnosti lidstva od jednoho z nejznámějších autorů moderní science fiction vrcholí a spolu s tím se uzavírá rovněž jedna z kapitol vědeckofantastického žánru.

Píše se rok 2061 a do nitra Sluneční soustavy se na své osamělé pouti vesmírem opět blíží Halleyova kometa. Je to také rok, kdy se doktor Heywood Floyd vydává zpět do vesmíru, aby se ve svých sto tři letech opět střetl s mimozemskými monolity. Jeho jedinou šancí na přežití jsou transformované formy Davea Bowmana a počítače Hala, ovšem jen pokud se i oni mezitím neproměnili na dokonalé cizí entity.

Jeden z nejoriginálnějších SF cyklů se blíží svému rozuzlení. Nicol Wakefieldová, odsouzená k trestu smrti, prchá spolu se svou rodinou do oblasti záhadných mrakodrapů, kde se setkává s dalším druhem tajemných a nebezpečných mimozemských tvorů, s oktopavouky. V jejich společnosti právě probíhají zásadní změny a dostávají se do konfliktu s lidmi, zatím co se vesmírná loď blíží k místu velkého setkání a odhalení.

Ráma II, kosmická loď mimozemské civilizace, unáší tři kosmonauty lapené ve svých útrobách do hlubin vesmíru. Po dvanácti letech dorazí do blízkosti Síria, kde je loď opravena pro další cestu a posádka otestována a poslána zpět. Ráma opět vstupuje do sluneční soustavy a nyní žádá dva tisíce lidí, které odveze do svého světa. Zatímco rámanská civilizace a její záměry stále zůstávají záhadou, její požadavky vyvolávají stále větší chaos a konflikty mezi lidmi.

Před mnoha lety se ve sluneční soustavě objevila obrovská a záhadná vesmírná loď – důkaz toho, že ve vesmíru existují nebo existovaly inteligentní stvoření. Nyní, na počátku 23. století, objevují astronomové další loď řítící se k Zemi. K jejímu uvítání je sestavena a vyslána vstříc skupina těch nejbystřejších myslí. Účastníci setkání jsou vybaveni veškerou dostunou informací o ramanské technologii a kultuře. Ale nic je nemůže připravit na to, co je čeká na palubě Rámy II, překvapivé, hrozivé a možná smrtelné tajemství.

Vyjde jako osmnáctá kniha z řady Mistrovská díla science fiction. Ke kosmické lodi Discovery, osamoceně plující hlubokým vesmírem od doby, co David Bowman prošel skrz mimozemskou "Hvězdnou bránu", se vydává nová mezinárodní expedice. Jedním z cílů výpravy je objasnění tragických událostí, které se na Discovery odehrály. Ale tím nejdůležitějším úkolem je průzkum záhadného černého tělesa zcela pravidelných tvarů. Jde o přírodní úkaz nebo o výtvor mimozemské civilizace? Znamená těleso pro lidstvo hrozbu, nebo mu naopak může prospět? Vynořují se tisíce různých otázek a zodpovězení byť jen části z nich může navždy změnit chápání samé podstaty existence vesmíru a tím i budoucnost lidského druhu...

"A daring romp through the solar system and a worthy successor to 2001."; *Carl SaganNine years after the disastrous Discovery mission to Jupiter in 2001, a joint U.S.-Soviet expedition sets out to rendezvous with the derelict spacecraft; *to search the memory banks of the mutinous computer HAL 9000 for clues to what went wrong . . . and what became of Commander Dave Bowman.Without warning, a Chinese expedition targets the same objective, turning the recovery mission into a frenzied race for the precious information Discovery may hold about the enigmatic monolith that orbits Jupiter.Meanwhile, the being that was once Dave Bowman; *the only human to unlock the mystery of the monolith; *streaks toward Earth on a vital mission of its own . . ."Clarke deftly blends discovery, philosophy, and a newly acquired sense of play."; *Time"2010 is easily Clarkes' best book in over a decade."; *The San Diego Tribune

Ke kosmické lodi Discovery, osamoceně plující hlubokým vesmírem od doby, co David Bowman prošel "Hvězdnou bránou", se vydává nová mezinárodní expedice. Jedním z cílů výpravy je objasnění tragických událostí, které se na Discovery odehrály. Ale tím nejdůležitějším úkolem je průzkum záhadného vesmírného tělesa zcela pravidelných tvarů. Jde o přírodní úkaz, nebo o výtvor mimozemské civilizace? Znamená těleso pro lidstvo hrozbu, nebo mu naopak může prospět? Vynořují se tisíce různých otázek a zodpovězení byť jen části z nich může navždy změnit chápání samé podstaty existence vesmíru a tím i budoucnost lidského druhu... Pokud bychom měli zvolit symbol vědeckofantastické literatury v její nejčistší podobě, byl by to právě velmistr žánru Arthur Charles Clarke (1917-2008). Science fiction se jako spisovatel věnoval od roku 1946 a z jeho raných děl jsou nejznámější romány Konec dětství a Město a hvězdy. Z pozdějších knih můžeme jmenovat Měsíční prach či prestižními žánrovými cenami odměněné Setkání s Rámou a Rajské fontány. Román 2001: Vesmírná odysea vznikal souběžně se slavným stejnojmenným snímkem Stanleyho Kubricka, jenž se stal na dlouhá léta příslovečným etalonem filmové vědeckofantastické tvorby. V následujících letech se k němu Clarke vrátil ve třech románových pokračováních. Během jeho dlouhého života se mu dostalo mnoha poct, z nichž jmenujme nominaci na Nobelovu cenu za mír či titul rytíře.