Arnošt Lustig (1926)
Seznam knih
Autor nemá žádné série
Tři z Jeruzaléma (2026)
Výjimečný soubor dosud knižně nevydaných povídek, reportáží a úvah Arnošta Lustiga, světově uznávaného spisovatele, novináře a humanisty. Arnošt Lustig (1926-2011) přežil jako mladý muž hrůzy holocaustu. Prožitky zásadně formovaly jeho literární dílo. Povídky psal v době, kdy působil jako válečný zpravodaj během války za nezávislost Izraele v letech 1948-1949. Vedle příběhů z Izraele obsahuje kniha i úvahy a reportáže reflektující období holocaustu a exilu. Společným jmenovatelem všech textů je přiblížení pocitů a životů obyčejných lidí pod existenčním tlakem. Své postavy autor zachycuje v mezních i každodenních, nicméně především obtížných situacích. Píše čtivě a lidsky, s dramatičností a věcností bez patosu jemu vlastní i v budoucí tvorbě. Lustig nabízí empatii a nadčasovou moudrost, tolik aktuální i v současnosti.
Kůstka, dívka z Prahy (2026)
Deset povídek Arnošta Lustiga vyšlo u příležitosti stého výročí jeho narození. Soubor zahrnuje krátké i delší povídky, které stejně jako celé Lustigovo dílo odráží, někdy přímo a někdy jen letmo a z dálky, zkušenosti z holocaustu a života po něm, včetně politických změn v Československu v poválečném období. Povídky doprovázejí ilustrace Evy Válkové, které jemným způsobem zachycují náladu příběhů.
Nemilovaná (2026)
Formou deníkových záznamů dívky, která čeká v Terezíně na transport do vyhlazovacího tábora, líčí autor zápas pudové a nezničitelné naděje mladého člověka s hrůznou skutečností. Dívka využívá své krásy a mládí, aby oddálila odchod do transportu, ale zároveň si je vědoma toho, že kontakt s muži je zdrojem poučení o světě a lidech, které již nikdy nepozná. Snaží se pochopit hranice dobra a zla, má potřebu alespoň jednou v životě svobodně jednat, i když ví, že za to zaplatí tu nejvyšší cenu.
Hledám odpovědi (2026)
Základem souboru Hledám odpovědi, vydaného u příležitosti 100. výročí narození kronikáře holokaustu Arnošta Lustiga (1926-2012), se stal triptych esejistických a publicistických děl, která autor v češtině publikoval v letech 2000-2002. V jubilejním svazku, v němž jsou nyní poprvé shrnuta do jediné knihy, dostává prostor nejprve deset Lustigových úvah o systematickém ponížení a vyhlazení Židů za druhé světové války, o nutnosti uchovat toto svědectví v lidské paměti, o nezastupitelné úloze literatury i o postavení exulanta, kterým se stal po roce 1968 (oddíl Eseje). V následujících oddílech rozhovorů jsou mu pak sekundanty buď akademičtí odborníci (Odpovědi), nebo reportéři českých a amerických periodik (Interview). Jedenáct obsáhlých zpovědí spisovatele zastihuje nejen v poloze pokorného umělce a váženého pedagoga, ale i jako milovníka prostých radostí života a ctitele vnitřní ženské krásy. Podobně jako u původního triptychu jsou tato Lustigova vyznání rovněž v souhrnném svazku prokládána cyklem jeho působivých fotoportrétů, které v prostředí bývalého terezínského ghetta a v pražských interiérech počátkem 21. století nasnímala nositelka Evropské ceny za fotografii Petra T. Růžičková. Spolu s osobní vzpomínkou novináře Karla Hvížďaly na společnou práci nedlouho před autorovým skonem soubor doplňují také dvě vědecké studie o morálním odkazu, jenž z tvůrce Noci a naděje, Démantů noci, Dity Saxové či Modlitby pro Kateřinu Horovitzovou činí moderního beletristu světového významu.
Psychologická novela o tragickém osudu židovské dívky, která povýšila pomstu za své soukmenovce na smysl své existence. Kniha vychází ze skutečných událostí a byla poprvé vydána roku 1964. Samotná postava Kateřiny Horovitzové je inspirována osudem skutečné dívky, jíž byla polská herečka Franceska Mann.Lustig v této sugestivní novele zpracovává především motiv sadistické léčky, s jejíž pomocí se nacističtí pohlaváři pokusili získat majetek od skupiny zajatých bohatých židovských obchodníků, kteří se před německým nacismem napřed zachránili útěkem do USA, ale posléze, roku 1943, se vrátili do Itálie a tam do rukou nacistů stejně padli. Mezi těmito obchodníky byla i krásná židovka Kateřina Horovitzová. Nacisté obchodníkům slibovali, že je vymění za zajaté německé důstojníky, ale všechno to byla samozřejmě lež.V druhé rovině novely je pak popisován vlastní příběh hrdinky, dívky, která se na prahu smrti vzepře ponižování své lidské důstojnosti a dokáže v sobě zmobilizovat sílu, schopnou překonat strach i přirozený pud sebezáchovy.
Démanty noci (2021)
Soubor povídek, které autor napsal na základě svých válečných prožitků a vydal v Mladé frontě již v roce 1958. Démanty noci v roce 1964 zfilmoval režisér Jan Němec. Tato kniha patří k vrcholům Lustigovy tvorby, byla přeložena do několika jazyků. Autorovi se v Démantech noci podařilo zachytit mladé hrdiny uprostřed kruté doby, kteří si ovšem zachovávají lidskou důstojnost. Ukazuje nám ony záblesky démantů čistých srdcí v temnu noci všeobecné beznaděje, což je téma aktuální i dnes. Neboť stále jde v životě o
Dům vrácené ozvěny (2021)
Autobiografický román o osudovém boji o přežití rodiny Emila Lustiga za dob protektorátu. Příběh rodiny Emila Ludviga, jeho ženy Anny a dospívajících dětí Heleny a Richarda se odvíjí v předvečer druhé světové války na pražském předměstí v Libni. Rodina žije své životy v narů- stajícím neklidu. Po propuknutí války se potýká tváří v tvář s absurdní skutečností nacistického konečného řešení. Skličující a ponižující protektorátní předpisy, kterými byli židé vyčleňováni z ostatní lidské pospolitosti, je zprvu napřimují a mobilizují spíše k tichému odporu, jenž je však na tak bezohlednou moc chabý a navíc se nesetkává s podporou okolí. Zůstává jen hrdost a důstojnost ponižovaných, a rovněž naděje, která je neopouští ani ve chvílích, kdy se rodina přibližuje nejistotě, kroku do tmy. Dům vrácené ozvěny má silně autobiografické prvky. Je především holdem autorovu otci Emilu Lustigovi – strůjci rodinného štěstí –, který za nacistické okupace českých zemí vede boj o záchranu své nejbližší rodiny i svoji vlastní.
Láska a tělo (2021)
Arnošt Lustig se pokusil o konečné zúčtování s tématy, která poznamenávají celou jeho tvorbu – nepochopitelnost nacistické myšlenky na vyhlazení Židů a láska k životu. Hlavní představitelé, mladí lidé plní tělesných tužeb prožívají v Terezíně svou zakázanou lásku. Transport může přijít každým dnem, a tak žijí naplno a vyslovují věci, které by možná ze sebe možná nikdy nevypustili. Výsledkem je příběh plný milostných vyznání i esejistických podobenství o smyslu života.
Dita Saxová (2021)
Hrdinkou je židovská dívka, která přestála koncentrační tábory, ale zůstala na světě sama - nikdo z jejích příbuzných a blízkých nepřežil. Osmnáctiletá Dita, mlčenlivá a téměř úzkostně neprůbojná, se však jen stěží orientuje v poválečné společnosti, v níž opět raší bezohlednost a zištnost, kde na ni čekají jen opětovná zklamání, kde jejím pocitům nikdo nerozumí.
Unikátní, vůbec první výbor z dosud nepublikovaných rozhovorů a rozhlasových relací světově uznávaného spisovatele Arnošta Lustiga z let 1953–2010 přináší nadčasové, stále platné úvahy o životě, svobodě, tvorbě i o tom, co si člověk musí za každou cenu udržet, a co naopak mít nemusí. Publikace mapuje prostřednictvím dobových publicistických textů i pozdějších Lustigových osobitých postřehů jeho novinářské literární začátky, vztah k pražskému jaru, emigraci a návrat po sametové revoluci, ale stejně tak jeho názory na výuku literatury a filmu a na jeho vlastní literární tvorbu.Kniha obsahuje odkaz na audiozáznamy s vybranými rozhlasovými relacemi včetně adaptací některých Lustigových literárních děl.
Krásné zelené oči (2018)
Hance Kaudersové, patnáctileté plaché zrzce se zelenýma očima, nikdo v polním nevěstinci neřekne jinak než Kůstka. Jako jediná z celé rodiny přežila vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau a nyní se snaží za každou cenu zůstat na živu. Výrazný, napínavý příběh vypovídá o bezbřehé lidské krutosti, jak fyzické, tak duchovní.Tento román vyšel poprvé v roce 2000 v USA a ve Velké Británii, kde byl velice kladně hodnocen kritikou i čtenáři. Pro české vydání autor knihu zrevidoval a doplnil o pasáže, které v zahraničí publikované dílo neobsahovalo. Roku 2003 byl román navržen na Pulitzerovu cenu.
Můj známý Vili Feld (2018)
Popis není dostupný
Colette, dívka z Antverp (2018)
Popis není dostupný
Miláček (2012)
Popis není dostupný
Případ Marie Navarové (2010)
Tři režimy, příběh jedné ženy, případ jednoho advokáta. Jen výjimečná zběsilost dějinných zvratů 20. století byla způsobilá nastolit v průběhu jediného desetiletí takové podmínky, že jedna a tatáž causa byla posuzována a souzena v rámci tří funkčně diametrálně odlišných a ideologicky jinak zaměřených právních systémů. A jen výjimečný spisovatel, kterým Arnošt Lustig bezesporu je, byl schopen skutečný příběh Marie Navarové literárně převyprávět tak, aby otisk těchto zvratů v osudech lidí zůstal zachován. Přitom průvodní poznatek, že žádná změna režimu nevede ke změně etiky výkonu obhájce, která byla, je a bude pro všechny vždy jen jedna, dává na chvíli zapomenout na názor, že advokáti musí být jen samí padouši, jak se nám mnozí snaží dnes a denně namluvit.
Neslušné sny (2009)
Popis není dostupný
Židovská trilogie (2009)
Popis není dostupný
Zpověď (2008)
Příhody z života v době druhé světové války a po ní. Hrůzy holocaustu popisuje věcně a střízlivě a v jeho podání nelze tyto příběhy zapomenout.
Zloděj kufrů (2008)
Popis není dostupný
Propast (2006)
Popis není dostupný
Noc a naděje (1999)
Popis není dostupný
Porgess (1995)
Popis není dostupný
Vlny v řece (1964)
Popis není dostupný
Mluvíme stejnou řečí (1962)
Popis není dostupný
Do tohoto souboru vybral Arnošt Lustig nedlouho před smrtí své dvě povídky Poslední den ohňů a Chvíle hned po ránu, další dvě povídky přidala jeho dcera Eva – Bílý vítr a Sláva Chaima Steina. Vznikla tak výjimečná sbírka raných textů obou spisovatelů. Čtenář tak má možnost porovnat, jak či zda Lustig ovlivnil tvorbu své dcery.
Próza vznikla přepracováním stejnojmenné povídky. V příběhu se setkáváme s Jitkou Thelénovou, vychovávanou v Pražském ústavu pro rasově čisté dívky. Tam se dostala po smrti svých rodičů, kteří se stali obětí teroru po atentátu na Heydricha. V hlavní hrdince se sváří právě probuzená ženskost s nenávistí vůči všem, kdo se podíleli na ztrátě jejích nejbližších.
❤️ Fanoušci
Zatím žádní fanoušci.