Seznam knih
Série:
Maxim Kammerer
|
Pondělí začíná v sobotu
všechny knihy (29)
1. české vydání posledního společně napsaného románu bratrů Strugackých Román Obtěžkáni zlem aneb Po čtyřiceti letech představuje autorské rozloučení Arkadije a Borise Strugackých; je to tečka za jejich třicet roků trvající společnou tvůrčí dráhou. A jedná se o tečku nesmírně výraznou a jasně ukazující, jak obrovský kus cesty coby spisovatelé od dob Planety nachových mračen nebo Je těžké být bohem urazili a jak nesmírnou proměnu postupem času prodělali. Relativně krátký rozsah autorům nebrání, aby na stránkách díla rozehráli ne jednu, ale hned tři samostatné dějové linie. Ta první, která se odvíjí hluboko v minulosti, nabízí netradiční pohled na vznik a vývoj hlavních světových náboženství. Ta druhá líčí současnost autorů, „perestrojková“ 80. léta minulého století, ovšem s intenzivním, až bulgakovským nádechem magičnosti a mystiky. A konečně ta třetí vás zavede o několik desetiletí dál do jedné z možných podob budoucnosti, která není ani zdaleka tak vlídná a idylická, jak by se mohla jevit na první pohled. Tři dějové linie se kolem sebe vlní a tu a tam se dotýkají, aby se na konci důmyslným způsobem propojily v jediný celek. Obtěžkáni zlem je třešnička pro náročného čtenáře – nejkomplexnější, nejtemnější a intelektuálně nejnáročnější text, který Strugačtí napsali. Jde o hluboce filozofický román, který klade více otázek, než kolik nabízí odpovědí, a jenž vás vrhá do víru pochybností, etických dilemat a duchovní nejistoty.
Čím by byl žánr science fiction bez setkání s tajemným, nepoznaným, přesahujícím meze lidského chápání? Arkadij a Boris Strugačtí si toho byli velice dobře vědomi, a tak ve svých dílech často líčili interakci člověka s neznámými silami, jejichž jednání je zcela nepochopitelné a záměry nevysvětlitelné. V povídce Zapomenutý experiment hrstka odvážlivců proniká na území nikoho, do divočiny plné záhadných jevů a prazvláštních tvorů. V novele Capart pozemská výprava na vzdálené planetě postupně odhaluje, že svět, kde během své mise přistála, není ani zdaleka tak prázdný, jak se zpočátku jevil. A konečně novela Miliardu let před koncem světa přesvědčivě ukazuje, že podivno nemusí číhat jen v pustinách či zapadlých koutech vesmíru… Hlavními hrdiny všech tří děl přesto zůstávají především lidé v celé lidské rozmanitosti: Odvážní i zbabělí, rozhodní i váhaví, ti, kteří tváří v tvář neznámu raději ucouvnou, i ti, kteří v sobě naleznou vůli a odhodlání neuhnout z původního směru.
ŽIDÁCI MĚSTA PITĚRU je jediná divadelní hra A. a B. Strugackých a rozhodně nepojednává o fantastických událostech či daleké budoucnosti. Děj se odehrává na konci Gorbačovovy perestrojky, kdy se v řadě petrohradských domácností objevuje muž v černém, který přináší podivnou obsílku. Ta „Židáky města Pitěru“ vyzývá, aby si rychle sbalili svých pár švestek a dostavili se na předem určené shromaždiště… Tři hrdinové dlouho o všem přemítají, vyslovují zcela nesmyslné hypotézy, jeden druhému se vysmívají a jeden druhého litují – ale zároveň se rozhodnou, že se jako vždy podřídí. Přestože Strugačtí označují Židáky města Pitěru za komedii, ve skutečnosti je to příběh nejhorší formy lidského otroctví – otroctví duševního, paralyzujícího rozum, vůli i samotnou lidskou potřebu žít svobodně.
Na jedné straně existuje Les, kde je všechno jinak – nábytek, oděvy a věci denní potřeby tu vyrůstají ze země, hlína chutná a je výživná jako sýr, houba zaroste celé vesnice – je to tajuplný, nepochopitelný prostor, kde se pohybují mrtváci a kam se pozemšťan sám neodváží. Na druhé straně si lidé sami vytvářejí stejně absurdní svět nesmyslných, protiřečících si byrokratických předpisů, zákazů a příkazů, které je nutí chovat se stejně nepochopitelně.
Série:
Maxim Kammerer
Na planetě Sarakš přistane průzkumné kosmické plavidlo ze Země. Jeho posádku tvoří jediný muž, mladík jménem Maxim Kammerer. Povoláním je progresor, tedy člověk, který zkoumá vývoj jednotlivých objevených civilizací a pokud je to možné, snaží se do tohoto vývoje citlivě zasáhnout tak, aby se ona civilizace vyhnula katastrofám, jakými museli ve svých dějinách projít Pozemšťané. Jeho loď je však okamžitě po přistání zničena a on se ocitá sám na světě, který je ovládán celoplanetárním šílenstvím. Bratři Strugačtí se zkrátka také v Obydleném ostrově zabývají svou oblíbenou myšlenkou oprávněnosti vývozu revoluce či třeba jen intelektuální zkušenosti. A tak je Maxim na konci románu překvapen, že jeho počínání na Sarakši ani zdaleka nebylo tak správné a v pořádku, jak si po celou dobu sám představoval.
Maxim Krammerer je pověřen Admirálem, aby vypátral progresora, který se neohlásil při vstupu na Zemi. Jde o úkol nejvyšší priority a nejpřísnějšího utajení. Při pročítání rukou psaných dokumentů zjišťuje Maxim, že případ je mnohem složitější, než by se na první pohled mohlo zdát. Proč takové utajení? A co všechno Admirál neřekl?
Kniha "Ničivá vlna" spadá do žánru Romány. Autorem je Strugackij Arkadij, Strugackij Boris. Obsahuje 160 stran. Přejeme příjemné čtení.
Kniha "Je těžké být bohem" spadá do žánru Romány. Autorem je Strugackij Arkadij, Strugackij Boris. Obsahuje 200 stran. Přejeme příjemné čtení.
Dnes již klasický román bratří Strugackých nás zavádí do Pásma – tajemné oblasti u městečka Harmondu, kde se dá objevit mnoho podivných, ale někdy smrtelně nebezpečných úkazů, předmětů a anomálií. V Pásmu se dá rychle zbohatnout, ale ještě rychleji zemřít… Přesto se noc co noc stalkeři odvažují dál a dál. Cena je ovšem vysoká. A zaplatit musí všichni. Někde v samotném srdci Pásma je však možná skryta naděje…
Série:
Pondělí začíná v sobotu
Satirický román bratří Strugackých Pohádka o Trojce – o souboji mladých inteligentních vědců s tupou byrokratickou mašinérií v 76. patře mrakodrapu, v němž se výtah běžně dostává jen po 13. patro – vznikl v roce 1967. Poprvé vyšel v literárním časopise Smena, ale na knižní vydání si pro svou ostře antitotalitní notu musel dalších dvacet let počkat. V současné době je neustále reeditován. Zajímavé je, že existuje ve třech variantách. Český překlad odpovídá variantě první.
Série:
Pondělí začíná v sobotu
Mladý programátor Privalov přijíždí do severského městečka Solovec, kde se má sejít se svými kamarády a užívat si dovolenou. Místo toho je odvlečen do Výzkumného ústavu čar a kouzel a stává se mágem. Mluvící sklerotický kocour, slabozraká kouzelná rybka (vlastně štika) a čarodějnice Naina, něco mezi exponátem a správcovou, se stávají součástí Privalovova života. A protože se nacházíme na půdě výzkumného ústavu Akademie věd, jsou všechny záležitosti rozebírány, katalogizovány, zpracovávány a publikovány svérázným způsobem…
Židáci města Pitěru je jediná divadelní hra A. a B. Strugackých a rozhodně nepojednává o fantastických událostech či daleké budoucnosti. Děj se odehrává na konci Gorbačovovy perestrojky, kdy se v řadě petrohradských domácností objevuje muž v černém, který přináší podivnou obsílku. Ta „Židáky města Pitěru“ vyzývá, aby si rychle sbalili svých pár švestek a dostavili se na předem určené shromaždiště…Tři hrdinové dlouho o všem přemítají, vyslovují zcela nesmyslné hypotézy, jeden druhému se vysmívají a jeden druhého litují – ale zároveň se rozhodnou, že se jako vždy podřídí. Přestože Strugačtí označují Židáky města Pitěru za komedii, ve skutečnosti je to příběh nejhorší formy lidského otroctví – otroctví duševního, paralyzujícího rozum, vůli i samotnou lidskou potřebu žít svobodně.
Překlad:Libor Dvořák
V tomto pokračování "Třetí cesty ke zdraví" věnuje autor pozornost progresivním trendům v alternativních léčebných metodách, především homeopatii a fytoterapii. Pokračuje v úvahách o příčinách nemocí a tělesné disharmonie, neopomíjí ani vliv současných přístupů ke zdraví a životu, nechybí ani zamyšlení nad medicínou budoucnosti… Zlatým hřebem je jistě Zentrichův "bylinářský testament" - 64 nejlepších bylinných receptů, které mají tu nejlepší šanci dojít do nového věku.
Na planetě Sarakš přistane průzkumné kosmické plavidlo ze Země. Jeho posádku tvoří jediný muž, mladík jménem Maxim Kammerer. Povoláním je progresor, tedy člověk, který zkoumá vývoj jednotlivých objevených civilizací a pokud je to možné, snaží se do tohoto vývoje citlivě zasáhnout tak, aby se ona civilizace vyhnula katastrofám, jakými museli ve svých dějinách projít Pozemšťané. Jeho loď je však okamžitě po přistání zničena a on se ocitá sám na světě, který je ovládán celoplanetárním šílenstvím. Bratři Strugačtí se zkrátka také v Obydleném ostrově zabývají svou oblíbenou myšlenkou oprávněnosti vývozu revoluce či třeba jen intelektuální zkušenosti. A tak je Maxim na konci románu překvapen, že jeho počínání na Sarakši ani zdaleka nebylo tak správné a v pořádku, jak si po celou dobu sám představoval.
Satirický román bratří Strugackých Pohádka o Trojce – o souboji mladých inteligentních vědců s tupou byrokratickou mašinérií v 76. patře mrakodrapu, v němž se výtah běžně dostává jen po 13. patro – vznikl v roce 1967. Poprvé vyšel v literárním časopise Smena, ale na knižní vydání si pro svou ostře antitotalitní notu musel dalších dvacet let počkat. V současné době je neustále reeditován. Zajímavé je, že existuje ve třech variantách. Český překlad odpovídá variantě první.
Mladý programátor Privalov přijíždí do severského městečka Solovec, kde se má sejít se svými kamarády a užívat si dovolenou. Místo toho je odvlečen do Výzkumného ústavu čar a kouzel a stává se mágem. Mluvící sklerotický kocour, slabozraká kouzelná rybka (vlastně štika) a čarodějnice Naina, něco mezi exponátem a správcovou, se stávají součástí Privalovova života. A protože se nacházíme na půdě výzkumného ústavu Akademie věd, jsou všechny záležitosti rozebírány, katalogizovány, zpracovávány a publikovány svérázným způsobem…
