Antonín Vojtek se pokusil ve své nové knížce propojit prastarou formu dopisu s moderním obsahem, s odpověďmi na otázky, jimiž své otce nezřídka častují jejich ještě ne zcela dospělé dcery a jejichž podstata je stará jako lidstvo samo (Proč tu jsme? Kam jdeme? Co nás sbližuje a dělí...). Vojtek své zvídavé Erice nic neskrývá, odzbrojuje ji hned zkraje upřímností a tahem k podstatě jejích dotazů. Je chápavým, střídmým a poučeným průvodcem po zákoutích lidské duše. Cenné je obzvláště to, že se mu podařilo napsat knížku pro vícero generací, která nese v sobě moudrost a vlídnost, a to nejen v textu, ale i v autorových půvabných ilustracích.
