Sníh, kdysi nepřekonatelná překážka, na půl roku přerušující jedinou cestu z Andorry do Francie, je leitmotivem novely, v níž je minulost dříve chudé, zapomenuté země v Pyrenejích konfrontována se současným blahobytem miniaturního státu. Ztělesněním dávných světů je babička Agnès, přesazená ze staré venkovské usedlosti do moderního bytu v hlavním městě Andorry, a její vnuk Eugeni, který si pro ni jednou týdně najde čas a hledá u ní kořeny svého rodu a ztracenou minulost, kterou jako dítě ještě zažil. Půvab Morellova vyprávění spočívá v tom, že oba protagonisté spolu nevedou dialog, nýbrž si v duchu promítají svoje setkání, vzpomínají na ně a připravují si, o čem budou příště hovořit. Záměrně neuspořádaný tok vyprávění tvoří zdánlivě nepřehlednou mozaiku, kterou čtenář vidí vcelku teprve ve chvíli, kdy zavírá knihu. Sníh už není protivný; je blahodárný, vítaný. Otázky však zůstávají: co bylo nebo je lepší? Neztrácíme v honbě za blahobytem a pohodlím svoji identitu, jsme snad teď šťastnější? Kniha Protivný sníh byla odměněna prestižní katalánskou literární Cenou Karla Velikého 1999.

Východiskem Morellovy fikce je skutečný příběh ruského bělogvardějce Borise Skosyreva, který se v červenci 1934 pokusil vytvořit nezávislou andorrskou monarchii. Autor se ve své novele opírá o reálná fakta, o několik málo dochovaných královských dokumentů, ironické články v dobovém tisku a vzpomínky své matky. Úsporným energickým stylem, pro nejž jsou charakteristické rytmicky úderné výčtové řetězce, přirovnání odkazující k tradiční moudrosti venkovanů, neotřelé metafory, humor a vlídná, laskavá ironie, sleduje devět slavných dnů samozvaného andorrského krále.