Anton Markoš (1949)

Anton Markoš
CZ | EN

Zatím žádný popis

Seznam knih

Autor nemá žádné série


Aristotelés o plození živočichů

Kniha představuje náčrt Aristotelova myšlení o živém, zaměřený zejména na problematiku rozmnožování a vzniku živočichů. Obsahuje překlad první knihy spisu O plození živočichů (De generatione animalium), textovou přílohu s vybranými pasážemi z dalších biologických spisů a výklady o vybraných souvisejících tématech (vědecká metoda, teorie kauzality, klasifikace živočichů, problematika duše a života...). Díky tomu může kniha sloužit i jako svébytný úvod do Aristotelova myšlení prizmatem jeho vědy o živém.


Profil senescenta

Autor je biolog, a tato kniha představuje výbor z jeho českých textů z let 2008-2017; navazuje tak na podobný soubor Profil absolventa (2008). Čtenář zde nalezne ukázky textů z knih, které napsal sám anebo do nich přispíval, doslovy k překladům, na kterých se podílel, a také kratší příležitostné texty. Spojujícím tématem těchto různorodých příspěvků je snaha po pochopení živého, nalezení charakteristik, které odlišují život od neživota. Přírodověda se obvykle vyhýbá antropomorfismům, protože znemožňují objektivní přístup ke studovaným jevům - o to usiluje i biologie, za cenu, že některými projevy života se nezabývá. Věda však není jediným zdrojem poznání, a tak v případě projevů života se často objevuje pnutí mezi pohledy vědců a třeba filosofů, dějepisců a podobných - zhlediska přírodovědy - "nevědců". Ve snaze propojit toto napětí si autor dovoluje přistupovat k živému také z pozice zkušenosti lidí: živých bytostí, s jejichž prožíváním světa a přežíváním ve světě máme - nedá se nic dělat - největší zkušenost. Tím nejdůležitějším svorníkem je historie a její výklad v podání evolučních biologů a dějepisců na jedné straně, a jednotlivými formami života na straně druhé. Paměť a zkušenost nesčetných generací a jejich interpretace podmínek panujících tady a teď - takto všichni budujeme (sjednáváme) biosféru, sémiosféru, kulturosféru.


Evoluční tápání

Kniha je jedním z pokusů o zodpovězení otázek Co je život? a Jak život vznikal? Autor s použitím hraničního oboru biosémiotiky nasvěcuje odpovědi z oblastí nauk přírodních i humanitních a pokouší se o jejich sjednocení. Líčí koevoluci planety a života a jeho postupnou emancipaci a evoluci. Chce ukázat, že mantinely současné biologie mohou být těsné pro popis živého. Co se však stane, když mantinel přeskočíme - a máme to zapotřebí? A smíme? A pokud ano, nebude to vše "hrou se skleněnými perlami"? Zkusme to a uvidíme, s jakou zkušeností se vrátíme.


Co je nového v biologii

Do jaké míry umí živé organismy ovlivňovat samy sebe a své okolí? Anton Markoš přibližuje, jak se na tuto otázku i díky novým výzkumným možnostem dívají současní biologové. Pokusy s polidštěným droždím, nekonečné databáze informací o genech i nový kód společný rostlinám a živočichům. Geny však nejsou to jediné, co působí na fungování organismů. "Od tvaru DNA přes humanizované droždí, tahle kniha podává provokativní výklad zkušenosti života a vybízí k dialogu napříč profesemi." Robert Černý, Ph.D., biolog "Čtěte místo tlustých učebnic. Pro vstup do současného biologického myšlení mohu jen doporučit!" Tomáš Daněk, Ph.D., ekolog a environmentalista


Znaky a významy v evoluci

Popis není dostupný


Jazyková metafora živého

Jaké podobnosti lze odhalit srovnáním vlastností řeči a vlastností živé bytosti? Existují styčné body - a jestliže ano, najdeme společný jazyk, kterým by se dalo mluvit jak o živém, tak o řeči? Obohatí studium řeči naše chápání živého, pronikneme do tajemství řeči od vlastností živých bytostí? To jsou otázky, které se z různých úhlů pokouší nasvítit tento soubor textů z pera (či vlastně z počítače) biologů, filosofů a lingvistů, věnovaný izomorfiím mezi životem a jazykem. Ozřejmují se různé stránky jazyka a živých bytostí a jejich evoluce, a také historický vývoj poznání v tomto směru.


Profil absolventa

Popis není dostupný


Berušky, andělé a stroje

Začalo to nějak takto: Jeden z autorů (AM, biolog) se ve své knize věnované teoretické biologii otřel o mechanistické chápání života, odvrhl myšlenku, že by stroje a život mohly jednou znamenat totéž. Druhý autor (JK, informatik), který se ve svých knížkách zabývá zdokonalováním dovedností počítačů a robotů, cítil povinnost hájit stroje a jejich budoucnost. Oba pánové měli dost příležitostí se setkávat a svůj spor kultivovat, a s úžasem dospěli ke dvěma závěrům. V první řadě shledali,jak nesnadné je pro lidi ze dvou rozdílných oblastí nalézt společný jazyk, i když zdánlivě by vše mělo jít hladce - vždyť používají stejné pojmy. Právě tam, kde o něco jde, nabývají ty pojmy najednou velmi neostrých okrajů. To by se samozřejmě dalo vyhladit v diskusi. Mnohem skandálnější bylo zjištění druhé: nejen lidstvo, ale ani oni sami nemají ve věci života a strojů nijak jasno. A tak si začali trochu hrát a z té hry povstal tento text. Spolu se čtenářem se budou v problematice trochu šťourat a uvidíte, jestli nakonec budete všichni moudřejší, než když jste začali. Od počátku se kolem celého dění vyskytovala a vtáhnout do něho nechávala Fatima Cvrčková, manželka jednoho z autorů (AM). Nakonec dílo ilustrovala - to každý může vidět. Ona ale také rukopisné verze mnohokrát četla a spoustou dobrých nápadů přispěla; to už vidět není, výsledkem se chlubíme sami a za případné chyby také padá ostuda na nás.


Povstávání živého tvaru

Popis není dostupný

❤️ Fanoušci

Zatím žádní fanoušci.

🔗 Sdílet na

🏷️ Tagy