O životní cestě těžce postižené dívky Nancy Hamiltonové, která radostí a naději proměňovala své okolí. "Porodní bolesti, deprese, opuštěnost, úzkost; ihned ustoupily, jakmile Markéta zaslechla pronikavý výkřik svého dítěte. Tak ráda by pozvedla hlavu a objala nemluvňátko, neměla však k tomu sílu. Ale proč jí je neukáží? 'Chlapec?' zeptala se s vypětím všech sil. Nedostala odpověď. Kdosi se k ní sklonil a řekl cosi nesrozumitelného. Byla to holčička. Dověděla se to později. Pocity radosti proběhly všemi jejími údy. Je tedy matkou. Z lůžka, kam ji po porodu uložili, mohla pozorovat hvězdy na tmavomodré obloze."
