Román o zatopené vesnici, kterou dějiny vymazaly z mapy Na jihu Moravy, v krajině řek a vinohradů, se nad vesnicí Mušov stahují mraky války. Život se tu pomalu mění v tiché napětí mezi Čechy a Němci, kdysi tak blízkými sousedy, kteří po generace sdíleli jednu půdu i jeden osud. Když válka skončí, staré jistoty se rozpadnou. Němečtí obyvatelé musí odejít, jejich domy obsazují noví příchozí a krajina si tiše ukládá paměť všech, kdo tu kdy žili. Ještě ale netuší, že sama brzy zmizí pod hladinou. RománTam, kde bývalMušovzachycuje proměny místa, které muselo ustoupit vodě, a lidí, kteří museli ustoupit rozhodnutím mocných. V centru vyprávění stojí Tonda Mráček, poválečný přistěhovalec do Mušova, jenž z touhy po jistotě a výhodách přijímá i členství v KSČ, a o něco starší rodák Mirek Nevřel, neúnavně pátrající po ztracené německé lásce Emmě. Jejich příběhy se prolínají s osudy dalších obyvatel a společně vytvářejí mozaiku jedné krajiny a jednoho století, poznamenaného odsunem, kolektivizací, normalizačními kompromisy i ekologickým a kulturním odporem v době doznívajícího režimu. Tam, kde býval Mušovje román o paměti a zániku, o vině, smíření i síle míst, která nezmizí, ani když se nad nimi zavře voda.

Reportérka Ela Jánská přijíždí do hor k německým hranicím, aby se vzpamatovala z bolestné ztráty miminka. Je zlomená a postrádá smysl žít. Ve staré chalupě, kde se dočasně zabydlí, však najde dopis, který ji přiměje sebrat síly a vypátrat, co se stalo pisateli. Když zjistí, že se v okolí na konci 80. let beze stopy ztratilo sedm sotva dospělých chlapců, novinářka v ní se zvedne z popela. Cítí závazek dát všem zoufalým rodinám odpovědi. Nikdo jiný totiž chlapce dávno nehledá. Policie případ odložila a rodiče se vzdali naděje. Nevědomost jim už před třicet let ničí životy. Emigrovaly jejich děti? Zastřelila je pohraniční stráž, když chtěly utéct do Německa? Žije snad jejich vrah stále mezi horaly? Ela se sbližuje s místními a zdejší kraj se jí svou krásou zakusuje pod kůži. Kousek po kousku rozplétá letitou záhadu a přichází na to, co mladé muže spojovalo. S každým dalším dnem je odhalení pravdy blíže. Někomu se to však hodně nelíbí… Bude pro Elu Jánskou pomoc druhým cestou ven z osobní tragédie nebo ji šťourání se v minulosti bude stát život?

V knize výmluvně nazvané Komedie s Báthoryčkou rozvíjí autorka skutečný příběh falešných filmařů. V roce 1961 přijeli do Čachtic Emil Baniek a Ladislav Fabius , aby tady fiktivně natočili film podle románu J. Nižňánského Báthoryčka. Oba podvodníci tak mohli rozjet recesi, jak později nazvali své počínání, a zneužít pohostinnosti obyvatel, využit jejich naivního nadšení, že mohou ve filmu účinkovat místní ochotníci i vesničané, děvčata podlehla kouzlu obdivovaných protagonistů. A. Strnadová ztvárnila život místních obyvatel i milostný vztah Jolany, hlavní představitelky Báthoryčky, s cynickým L. Fabiem. Závěrečné finále se zvrtne v smutnou prohru všech aktérů děje. Soudní jednání je pak tečkou za tragikomickým příběhem.

Historický román o rozhodujících životních bodech několika osudem propojených rodin od nástupu nacismu až do hluboké normalizace v Československu. Evička Tomschitschová, dcera Židovky a českého Němce, po "dobrovolném" odchodu maminky strávila dětství v klášteře a dětském domově. Sára Lebensternová přežila koncentrák i pochod smrti a stále čeká na návrat své ztracené dcery, a rodina Franze Schwarze alias Františka Švarce se snaží bez skrupulí vytěžit z každého režimu výhody a moc. Dva totalitní režimy se tu projevují ve vší své podlosti, protože v člověku probouzejí a podněcují jeho horší já.

Slibovali jim půdu, a dostali jen dřinu. Volyňští Čechové, kteří na konci devatenáctého století přesídlili do carského Ruska, na území dnešní Ukrajiny, dřou tvrdě od úsvitu do soumraku, aby se uživili, žení a vdávají se z povinnosti a umírají mladí. A osud jim připravuje jednu ránu za druhou - hladomory, války, epidemie, politiku… Román je působivou, mrazivou, ale zároveň dojímavou románovou kronikou, ukazující na pozadí nelítostných časů v první polovině dvacátého století drsný a krutý život několika generací české rodiny, která se odstěhovala za vysněným blahobytem - a dostala jen utrpení a pocit vykořeněnosti, protože vrátit se už nebylo kam… Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Anna Strnadová, držitelka Literární ceny týdeníku Reflex, se ve své nové knize inspirovala životem nejproslulejší české autorky Boženy Němcové. S pomocí tajemného mecenáše prožívá Němcová konečně důstojný a šťastný život. V reminiscencích se autorka vrací k dětství a mládí Němcové, k osudovým láskám, ale také k jejímu pozdějšímu rodinnému životu s manželem Josefem a vztahu k jejím dětem. Celým příběhem se jako nit vine snaha české spisovatelky odhalit tajemství svého původu.

Tragický příběh tesaře, smolaře a posléze psance a vězně Maxla Novotného ze Žďáru unese čtenáře do druhé půli devatenáctého století, do nelehkých dob, kdy v českých vsích práce nebyla a zbýval jen hlad, vojna, zoufalství, zrada a zločin. Silný příběh o zpřetrhaných vazbách jedné mladé rodiny, o velkých zklamáních a trpělivém čekání doplňují obrazy z každodenního života obyčejných lidí žijících před necelými dvěma sty lety v Posázaví. Svou syrovostí a naturalistickou drsností se román vymyká požadavkům mainstreamové, hladce plynoucí četby; formou, jazykem i obsahem upomene na klasický venkovský realismus z dob Terézy Novákové. Popisované jevy, archetypy a protagonistou vyznávané hodnoty však budou blízké i dnešnímu milovníkovi (nejen) historické prózy. Román pedagožky a spisovatelky Anny Strnadové (*1950) Maxl žhář je autorčinou šestou knihou.

Slovo parchant pochopí Gustav až později. Utíká z domu, toulá se, a proto ho pošlou na převýchovu do ochranovny. Zde prožívá paradoxně nejhezčí roky svého života. Po skončení učňovských let ho německá policie přivede k odvodu, kde Gustav zjistí, že ho poručník přihlásil k německé národnosti. A tak je během druhé světové války poslán bojovat za Říši na loď, ze které se málokdo vrací živý…

Hlavní hrdinka vypráví svůj příběh od sedmdesátých let - dobu útěku z Jugoslávie do Rakouska a následně emigrace do USA - až do současnosti. Odhaluje své těžké začátky, prohry v osobním životě a touhu nedat se pokořit, ale začít znovu, škrábat se na světlo a držet se stále hesla: "Nemusím být nejchytřejší, ale musím být nejlepší." Skončená pracovní kariéra odchodem do důchodu nezklidní její rozbouřený život. Nové pracovní prostředí, ve kterém zakotvila spíše ze své touhy po dětech než velkým citovým prožitkem, ji nenaplňuje štěstím, ale stálým bojem s manželem a později i dětmi. Prázdnotu každodenního života naruší zákeřná nemoc, stane se jejím novým nepřítelem. Je potřeba se mu postavit a nenechat se smést.

Třetí kniha Anny Strnadové V oknech červené muškáty umožňuje v novelistické formě zobrazit dějinný oblouk sahající od druhé světové války přes další perpetie až k dnešku. V tomto pojetí se odvíjejí lidské dramatické osudy zasazené převážně do podhůří Jesenicka. V baladicky laděném příběhu splývají obě roviny - společenská i osobní. Naděje na lepší společenský řád po skončení války a stejně tak vidina osobního štěstí protagonistů se paralelně rozbíjí. Události, koncipované na temném pozadí dějin a osudových vztahů, nevyznívají v deziluzi, ale v širším nadhledu přecházejí ve vědomí neúprosného a věčného koloběhu střídání života a smrti. Děj, který má řadu vrstev, přetavila autorka v umělecký tvar a dala mu novou dimenzi. Osvědčila a rozvinula vlastnosti příznačné pro její prozaickou prvotinu. Motivace postav je přesvědčivá, výstavba rozvinutého děje ústí v homogenní celek. Ztvárnění postav má zřetelnou psychologickou kresbu. Přehlédnout nelze vytříbenost jazyka a kultivovaný vypravěčský styl - umělecký rysy, které autorku začleňují do kontextu současné literární tvorby.

V časové návaznosti na básnickou prvotinu s názvem Opožděně přichází nyní Anna Strnadová s dalším debutem, tentokrát z oblasti beletrie, s povídkovým souborem Prohry. Samotný název je symbolický, naznačuje příběhy lidí, kteří se ocitají na osudové hraně, kdy osobní výhra se často mění v debakl, a naopak prohra ve zdánlivé či skutečné vítězství. Autorčin svět má přitom řadu dějových a tematických vrstev, jež se vzájemně prolínají, vytvářejí však homogenní celek. Dějová paleta je široká a v nejednom ohledu překračuje obvyklý rámec prozaického debutu.