Beletristická kniha Andrey Platznerové o obyvatelích a návštěvnících psychiatrické léčebny - nemocných i zdravých, "normálních" i "nenormálních", lidí, koček, havranů... Prostředí psychiatrického zařízení autorka, sama psychiatrička, využila jako plátno, na které slovy černé kočky s citem, humorem a pochopením maluje snové obrazy, dojemné i veselé příběhy a nevtíravé úvahy o světě, o životě a o lidských duších.

Andrea Platznerová si jako básnířka získala početné čtenářstvo svými básněmi zveřejňovanými na blogu. Toto je první tištěná básnická kniha. Ta přináší pečlivě komponovaný výbor z jejích nejlepších veršů. Její poezie je suverénně psaná, formálně bravurně zvládnutá, velmi osobní, zpovědní i ironická. Autorka vidí sebe samu s obdivuhodným odstupem, který však nezastírá mimořádnou citovost a zranitelnost, skrytou za navenek rázným životním i básnickým gestem.