Tantrismus zdůrazňuje, že v absolutně nerozlišeném bytí se nejdříve probouzí vědomá energie, která je také Matkou světa. Stejně jako v indickém myšlení mají všechny předměty a bytosti stejný původ, liší se pouze stupněm soudržnosti, hutnosti a uspořádáním. Daná ideová soustava představuje životní praxi a návody k proniknutí k oněm silám utajeným v našem nitru. Tantrické milování vyvolává jemnou lásku, která nemá nic společného s vášnivou a romantickou láskou, ale je láskou zrozenou z uctívání božského principu vtěleného do partnera a partnerky. Každá lidská společnost se musí zabývat sexualitou, stejně jako vztahem muže a ženy. Základem tantrického způsobu života je především harmonie a pozitivní přístup k životu.

Jedna ze základních prací o józe zaměřená na techniku dechu. Prána je souhrn veškeré energie oživující člověka, energie, jejímž nejviditelnějším projevem - na nějž lze nejsnáze působit - je dech, "dýchání". Proto se hathajógin plně soustřeďuje na dýchání, aby ovládal všechny potenciálně v něm existující energie, a tak dosáhl dokonalé harmonie s tímto vesmírem, v němž žije.

Autor se v tomto díle navrací k některým praktickým problémům cvičení jógy a dosavadní repertoár rozšiřuje o řadu dalších ásan se specifickými účinky. Vychází z předpokladu, že ásany nejsou pouze vstupní branou jógy takzvané tělesné, ale otevírají přístupovou cestu veškerému psychofyziologickému rozvoji jógina. V jednotlivých kapitolách se zabývá svalovým aspektem ásan, prodlouženou nehybností jako základní podmínkou kvalitního provedení a při popisu jednotlivých pozic a jejich dokonalejších variant nezapomíná ani na důležitost správného dýchání.

André Van Lysebeth za svého života vydal šest knih; Učím se jógu je jeho první svazek věnující se základním ásanám, u nichž jsou vždy popsány jejich jednodušší i složitější varianty. Autorovo dílo se setkalo se širokým ohlasem nejen v rodné Belgii, ale i v mnoha dalších zemích. To proto, že Van Lysebeth se neomezuje jen na povrchní popis jednotlivých pozic, ale snaží se zájemci předat samu podstatu jógy. Už na prvních stránkách klade autor důraz na zdánlivě nepodstatné detaily (relaxace, dýchání, soustředění), které však tvoří s ásanami nedílný celek. Vysvětluje zásady, podle nichž se sestavuje série cviků, i pořadí, v němž je třeba polohy zařazovat. U každé ásany podrobně probírá její jednotlivé fáze, upozorňuje na možné chyby i na podmínky nezbytné k jejímu správnému provedení. Základní kurz jógy doplňují pokyny týkající se hygieny a stravování.

Tato Van Lysebethova práce - volně navazující na knihu Učím se jógu (Argo 1998) -, kterou český čtenář dostává do ruky poprvé v plném rozsahu (předchozí, krácená vydání vyšla pod názvem Cvičíme jógu), tvoří logický přechod od hathajógy k radžajóze. V knize najdeme řadu dalších ásan, o něž je možné doplnit už zvládnutou sérii, asi třetina textu je věnována jóginově životosprávě (důraz je kladen na zažívání, relaxaci, některé zvláštní hygienické návyky a na pokyny týkající se spánku). V poslední, v předchozích českých vydáních z větší části vypuštěné části, se čtenář seznámí se základy jógy mentální, především s koncentračními cvičeními a technikami meditace.

Popis není dostupný

Popis není dostupný