Za každým velkým králem stojí královna, za každou královnou pak celý dvůr… Za dobu vlády anglického krále Jindřicha VIII. se po jeho boku vystřídalo šest různých žen. Skutečné příběhy těchto tudorovských královen jsou pak pevně spjaty s příběhy těch, kdo žili vedle nich. Odehrávaly se v nádherných palácích, na dvorech plných intrik a šepotů. Vyprávějí o osudech lidí, kteří tyto ženy milovali a sloužili jim, ale i těch, kdo jim lhali a zrazovali je. Ve stínu královen obsahuje třináct fascinujících příběhů od tudorovského dvora, vyprávěných těmi, kdo se pohybovali v samém srdci dění. Tento soubor povídek doplňuje vysoce ceněnou série Šest tudorovských královen o manželkách Jindřicha VIII.

Série: Šest tudorovských královen

V prvním ze série zamýšlených románů o šesti tudorovských královnách představuje historička Alison Weirová Kateřinu Aragonskou.Fantasticky živý portrét královny Kateřiny Aragonské, první ze šesti žen Jindřicha VIII., bourá mnohé mýty o této hrdé Španělce. Už ji nevykresluje jako jednoznačnou oběť dějinných zvratů. Na stránkách knihy ožívá charismatická, nezlomná, odvážná a milující žena, která na prahu stáří marně bojuje o lásku manžela, budoucnost své jediné dcery a tváří v tvář rodícímu se protestantismu i o jednotu univerzální církve a spojenectví mezi Anglií a Španělskem. Rozvod s králem by znamenal nejen to, že se její dcera stane královským levobočkem, ale i vychýlení jazýčku na vahách moci v neprospěch jejího rodného Španělska a papeže. Jindřich VIII. naopak nutně potřebuje syna a nástupce na trůnu, kterého mu ona ve svém věku už dát nemůže. Děsí jej pomyšlení, co by s Anglií stalo, kdyby zemřel bez mužského dědice – „války růží“ mezi rody Lancasterů a Yorků, které zemi pustošily dlouhá desetiletí, ukončil teprve jeho otec Jindřich VII., jímž na anglický trůn nastoupila nová dynastie Tudorovců. Její moc však dosud není pevná. Rozhoří se znovu občanská válka? Jindřich dlouho váhá. Do jeho mocenských úvah se promítá i vášeň, jíž zahořel pro Annu Boleynovou, Kateřininu dvorní dámu, jejíž ambicí je stát se anglickou královnou a která horuje pro církevní reformu. Tak se královský rozvod a touha zajistit zemi nástupnictví stává spouštěčem anglické reformace, neboť papež, držený v šachu Španěly, Jindřichovi rozvod povolit nechce. Ani Kateřina Aragonská se nevzdává, ale na konci života sleduje velké zvraty anglické i evropské politiky už jen z ústraní svého domácího vězení – zapuzená královna. Její tragický příběh nikdy nepřestane fascinovat.

Alžběta z Yorku byla nejstarší dcerou anglického krále Eduarda IV. Rusovlasá, krásná a dobrosrdečná dívka je miláčkem celé rodiny, v jejím životě však náhle nastane prudký zvrat, když jí zemře otec na vrcholu svých životních sil. Strýc, neblaze proslulý Richard III., využije jeho smrti k uchvácení trůnu a uvězní v Toweru Alžbětiny dva mladší bratry, oprávněné dědice trůnu, kteří pak beze stopy zmizí.Alžběta musí snášet Richardovy námluvy, aby se stala jeho ženou a tím dále potvrdila oprávněnost jeho nároků na trůn. Král jí sice zavraždil bratry, avšak ona má za to, že musí jeho návrh na uzavření manželství přijmout.Alžbětu však zachrání Jindřich Tudor, který se Richardovi postaví v bitvě na Bosworthském poli. Po svém vítězství je prohlášen králem a požádá Alžbětu o ruku, aby se mohla stát první královnou tudorovské rodové linie. Manželství je šťastné a plodné, a nejenže spojí do té doby vzájemně bojující rody Lancasterů a Yorků – mající ve znaku červenou a bílou růži –, ale vzejdou z něj i čtyři potomci, kteří se dožijí dospělého věku, mezi nimi i Jindřich VIII.

Série: Šest tudorovských královen

The third volume of Alison Weir's magisterial history of the queens of medieval EnglandMedieval queens were seen as mere dynastic trophies, yet many of the Plantagenet queens of the High Middle Ages dramatically broke away from the restrictions imposed on their sex, as Alison Weir shows in this gripping group biography of England's fourteenth-century consorts.Using personal letters and wonderfully vivid sources, Alison Weir evokes the lives of five remarkable queens: Marguerite of France, Isabella of France, Philippa of Hainault, Anne of Bohemia and Isabella of Valois.The turbulent, brutal Age of Chivalry witnessed the Black Death, the Peasants' Revolt, the Hundred Years War against France and savage baronial wars against the monarchy in which these queens were passionately involved. Queens of the Age of Chivalry brilliantly recreates this truly dramatic period of history through the lives of five extraordinary women.

Série: Šest tudorovských královen

Série: Princezna Alžběta

Série: Princezna Alžběta

Série: Šest tudorovských královen

Příběh Kateřiny Howardové, páté manželky krále Jindřicha VIII., je jedním z nejtragičtějších v anglických dějinách. Dívenka sotva odrostlá dětským střevíčkům, kterou ke dvoru přivedla její ctižádostivá rodina, okouzlila krále svými půvaby a krásou. Uměla zpívat, nádherně tančila, milovala dvorské slavnosti, a když se s ní stárnoucí král dychtivý dědice roku 1540 oženil, plnými doušky si užívala svého privilegovaného postavení. Kdyby mu porodila syna, byl by její triumf dokonalý. Zamilovaný Jindřich se nad ní rozplýval a všem na potkání opakoval, že Kateřina je jeho slunce, jeho růže bez trnů. V její minulosti však byly stíny, o kterých neměl tušení, a ta minulost se Kateřině čím dál nebezpečněji připomínala. A přece si dívka nemohla pomoci a stále znovu si zahrávala s ohněm. Král se tak měl poučit, že ti, kdo trhají růže bez trnů, musí počítat s tím, že se spálí.

Eleonora Akvitánská patřila k předním a zároveň nejspornějším ženským osobnostem středověku. Byla krásná, inteligentní a svéhlavá a za života se o ní šířily nejrůznější, a zdaleka nikoli nepodložené pikantní zvěsti. Vyrostla na nevázaném okcitánském dvoře, na němž působili slavní trubadúři, a dokonce se tvrdilo, že předsedala soudům lásky. Nejprve se provdala za francouzského krále Ludvíka VII. a poté za anglického Jindřicha II., jemuž porodila syny Richarda Lví srdce a Jana Bezzemka. Dožila se dvaaosmdesáti let, ale protivenství a tragédie z mladších let překonala teprve v pokročilém věku a stala se prakticky suverénní vládkyní Anglie.

Příběh anglických středověkých královen je živý a vzrušující, plný tragédií, vznešených dramat, a dokonce i komedií. Představuje letopisy lásky, vášní, intrik, vražd, válek, zrad, proradností a smutku, které se doslova hemží hrdinkami, ženskými zloduchy, amazonkami, státnicemi, cizoložnicemi a milenkami. Mnohé samozřejmě pozastřely čas a nedostatek známých podrobností - těch se však přesto dochovalo tolik, že nám umožňují zrekonstruovat různé dramatické příběhy. V této knize si autorka vytkla za cíl shromáždit jednotlivé útržky, zbavit je staletých romantických mýtů a legend a proniknout pod vrstvy středověkých předsudků a pověr zachycených v dobových pramenech až k vyváženějšímu a autentickému názoru na život anglických královen ve století následujícím po dobytí země Normany. Líčení začíná od Matyldy Flanderské, která byla oporou Vilému Dobyvateli při vpádu do Anglie v roce 1066, a vrcholí bouřlivým životem císařovny Maud, jež se považovala za samostatně vládnoucí anglickou královnu a za dosažení svého cíle bojovala až do trpkého konce. Před očima nám vyvstává pět normanských královen jakožto nesmírně vlivných postav a úchvatných povah.

Popis není dostupný

V prvním ze série zamýšlených románů o šesti tudorovských královnách představuje historička Alison Weirová Kateřinu Aragonskou.Fantasticky živý portrét královny Kateřiny Aragonské, první ze šesti žen Jindřicha VIII., bourá mnohé mýty o této hrdé Španělce. Už ji nevykresluje jako jednoznačnou oběť dějinných zvratů. Na stránkách knihy ožívá charismatická, nezlomná, odvážná a milující žena, která na prahu stáří marně bojuje o lásku manžela, budoucnost své jediné dcery a tváří v tvář rodícímu se protestantismu i o jednotu univerzální církve a spojenectví mezi Anglií a Španělskem. Rozvod s králem by znamenal nejen to, že se její dcera stane královským levobočkem, ale i vychýlení jazýčku na vahách moci v neprospěch jejího rodného Španělska a papeže. Jindřich VIII. naopak nutně potřebuje syna a nástupce na trůnu, kterého mu ona ve svém věku už dát nemůže. Děsí jej pomyšlení, co by s Anglií stalo, kdyby zemřel bez mužského dědice – „války růží“ mezi rody Lancasterů a Yorků, které zemi pustošily dlouhá desetiletí, ukončil teprve jeho otec Jindřich VII., jímž na anglický trůn nastoupila nová dynastie Tudorovců. Její moc však dosud není pevná. Rozhoří se znovu občanská válka? Jindřich dlouho váhá. Do jeho mocenských úvah se promítá i vášeň, jíž zahořel pro Annu Boleynovou, Kateřininu dvorní dámu, jejíž ambicí je stát se anglickou královnou a která horuje pro církevní reformu. Tak se královský rozvod a touha zajistit zemi nástupnictví stává spouštěčem anglické reformace, neboť papež, držený v šachu Španěly, Jindřichovi rozvod povolit nechce. Ani Kateřina Aragonská se nevzdává, ale na konci života sleduje velké zvraty anglické i evropské politiky už jen z ústraní svého domácího vězení – zapuzená královna. Její tragický příběh nikdy nepřestane fascinovat.

Příběh Kateřiny Howardové, páté manželky krále Jindřicha VIII., je jedním z nejtragičtějších v anglických dějinách. Dívenka sotva odrostlá dětským střevíčkům, kterou ke dvoru přivedla její ctižádostivá rodina, okouzlila krále svými půvaby a krásou. Uměla zpívat, nádherně tančila, milovala dvorské slavnosti, a když se s ní stárnoucí král dychtivý dědice roku 1540 oženil, plnými doušky si užívala svého privilegovaného postavení. Kdyby mu porodila syna, byl by její triumf dokonalý. Zamilovaný Jindřich se nad ní rozplýval a všem na potkání opakoval, že Kateřina je jeho slunce, jeho růže bez trnů. V její minulosti však byly stíny, o kterých neměl tušení, a ta minulost se Kateřině čím dál nebezpečněji připomínala. A přece si dívka nemohla pomoci a stále znovu si zahrávala s ohněm. Král se tak měl poučit, že ti, kdo trhají růže bez trnů, musí počítat s tím, že se spálí.