Leitmotivem knihy je led ve všech podobách a asociacích – ledovce, mráz, zima, sníh, chlad, bělost – a současně funguje jako metafora mezilidských vztahů: těch blízkých mezi hrdinčinou matkou, bratrem autistou a jí samotnou, i těch vzdálených mezi jedinci žijícími v cizím, složitém, venkovním světě začátku jednadvacátého století. Propojení subjektivních pasáží s dokumentárními popisy polárních dějin upomíná kupř. na poetiku Julia Cortázara či Milana Kundery.
