Kniha je věnována vlivu principu identity na moderní myšlení, který se projevuje v chronicky selhávajících pokusech konstruovat vnitřně nerozporný pojem osobní identity lidské bytosti. Po systematické analýze některých koncepcí (Descartes, Ferret, Changeux, Heidegger, Ricoeur) dospívá výklad k objevení jejich charakteristických mezí a k možnostem rozvinout myšlení mimo princip identity. Na základě konkrétních analýz literárních děl, psychosociálních studií a rozboru fenoménu bezmoci moci-být se postupně rozvíjí myšlení tzv. alternace figur a záležitostí, ontologie sil, ve které interpretace pojmů identity, myšlení, skutečnosti, lidského a ne-lidského jsoucna a vztahy mezi těmito pojmy procházejí výraznou proměnou.
