Co když všechna náboženství světa měla jeden zapomenutý pramen? Roku 1598 se český šlechtic Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic vydává na pouť do Jeruzaléma. Opouští domov, děti i svět, který dosud znal. Jeho cesta, inspirovaná skutečným putováním jednoho z nejpozoruhodnějších mužů své doby, však brzy přestává být jen poutí ke svatým místům. Na cestě přes Alpy, Benátky a nebezpečné vody Středozemního moře se k němu připojují muži z různých koutů Evropy. Každý z nich nese vlastní ztrátu, pochybnost nebo tajemství. Spojuje je však stále silnější pocit, že jejich cesta vede k něčemu mnohem staršímu, než je samotné křesťanství. V renesanční Evropě se totiž mezi učenci šíří myšlenka o pradávném učení, prisca theologia. O víře, kterou měli znát už Hermes Trismegistos, Mojžíš nebo Pythagoras a z níž se prý zrodila všechna náboženství světa. Stopa tohoto zapomenutého poznání vede k legendě o klášteře, který mizí beze stopy a zase se objevuje. A také k tajemnému rukopisu, o němž se šeptá jen mezi zasvěcenými – k Thovtově knize. Poutní cesta se tak pomalu mění v pátrání po tajemství, které může změnit víru poutníků i jejich pohled na dějiny světa. Za okrajem světa je historický román inspirovaný skutečnou cestou Kryštofa Haranta. Je to příběh o Evropě na prahu nového věku, o víře, která hledá svůj původ, a o cestě, která vede dál než k hranicím mapy.

Báje a legendy starých Slovanů se nám dochovaly jen v útržcích, stínech a ozvěnách. Tato kniha jim navrací hlas, tvář i paměť. Vypráví o zrodu světa z praoceánu, o věčném zápasu Bělboga a Černoboga, o hromovládci Perunovi i lstivém Velesovi, o bohyních, vílách, hrdinech a zakletých duších. Aleš Rozehnal rozehrává staré mýty s obrazností a úctou k jejich hloubce, s respektem k jejich podstatě a zároveň tak, aby byly srozumitelné dnešnímu člověku. Čtenář zde najde svět, v němž bohové soupeří o moc nad nebem i podsvětím, kosmogonické příběhy i legendy o počátcích českých dějin: od potopy světa, Simarglova ohně a Perunovy svatby až po pověst o Libuši, Krokovi, založení Prahy Bořivojovi či svatém Václavovi. Příběhy vycházejí z imaginace, která se inspiruje motivy a symboly dávné mytologie. Tyto mýty ukazují, jak lze skrze vyprávění hledat odpovědi na otázky o světě, spravedlnosti, lásce a smrti. Zároveň připomínají, že i v současné kultuře zůstávají starobylé archetypy živé a přítomné. Kniha nabízí možnost poznat slovanskou mytologii nejen jako vzdálenou minulost, ale jako součást našich kulturních kořenů a identity. V příbězích bohů, lidí a démonů se odráží věčná touha po rovnováze, spravedlnosti, lásce i smíření. Kdo se odváží vstoupit, nalezne v těchto stránkách svět plný života i smrti, naděje i zapomnění. A možná v nich zaslechne i hlas svých vlastních kořenů.

Otázku, zda umí rozvázat Orionův pás, položil Bůh Jobovi, aby mu ukázal jeho místo v uspořádání světa. Pražský advokát Artur Riegerbaum svoje místo zatím nenašel. Jednoho dne se však při řešení jedné z mnoha kauz seznámí s docentem lingvistiky, který vlastní výtisk knihy z 16. století s podivným vzkazem. Na pozadí různých soudních případů, ale zejména podivného pokusu o vraždu malé holčičky Artur zjistí, že vzkaz je vlastně začátkem trasy na mapě Prahy, která možná vede k rozřešení matematického vzorce existence vesmíru a života.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný