Kniha Dialog, etika a politika vznikala v průběhu patnácti let. Je rozdělena do tří tematických okruhů (dialog, etika a politika) a její jádro tvoří studie k tzv. raným a středním Platónovým dialogům. Autor navazující na práce Th. Eberta na základě dialogického čtení hledá souvislost mezi péčí o duši, jednotou ctností, dialektikou a ideou dobra. Zároveň ukazuje sporné důsledky, jež vyplývají z přijatých předpokladů, jako je např. „dokonalý“ život občanů v dialogu Charmidés nebo nejlepší uspořádání obce v páté knize Politeie či dvojí pojetí spravedlnosti v dialozích Gorgias a Politeia. Završení Platónových eticko-ontologických úvah nachází autor v koncepci dialektiky a ideje dobra v sedmé knize Politeie, která Platónovo střední období uzavírá.

Moderní pojetí lidských práv je tradičně odvozováno z myšlenek a deklarací 18. století, kdy lidská práva byla chápána jako práva přirozená. Za předpokladu, že lidská práva jsou práva přirozená, nacházíme myšlenková východiska lidských práv již v antické filosofii. V tomto smyslu autoři předložené kolektivní monografie hledají v dějinách od antiky až po současnost odpověď na otázku, zda lidská práva existují a zda je lze chápat jako práva přirozená.

Na konci roku 1976 vydali Jaroslav Kořán a Vendelín Komeda samizdatem soubor dokumentů, který zachycuje to nejpodstatnější, co se v tomto roce pro společenství českého undergroundu událo - soudní řízení s jeho představiteli a jejich ohlas ve veřejných sdělovacích prostředcích i u tehdejších disidentů. Tomuto samizdatu, původně bez titulu, se podle barvy obálky začalo říkat "hnědá kniha". Šlo o zcela ojedinělou edici, která se brzy začala dále opisovat, takže existuje alespoň ve třech postupně rozšiřovaných verzích. Hnědá kniha již ve svém prvním samizdatovém vydání shromáždila dokumenty a související zprávy ze dvou procesů - pražského a plzeňského -, které jsou společně označovány jako "případ Plastic People". V dalším vydání je navíc dokumentován soudní proces s Janem Princem z r. 1977. Nynější první tištěná edice Hnědé knihy, která ve svém jádru vychází z nejširšího, třetího samizdatového vydání z roku 1980, jehož pořadatelem byl Jaroslav Suk, je obohacena o tehdy nedostupné dokumenty, ať už je blokovala železná opona nebo utajenost archivů tehdejšího Ministerstva vnitra ČSR. Tyto materiály jsou výmluvným dokladem fungování tehdejšího totalitního režimu. Doplněny jsou i ukázky dobového zahraničního tisku, dávající přehled o kampani, která byla ve prospěch vězněných vedena na Západě. Rozsáhlý poznámkový aparát pak přináší řadu nových, cenných informací.

Tato monografie je upravenou verzí autorovy disertační práce. Autor si zde klade za cíl podat výklad smyslu idejí v Platónově dialogu Euthyfrón, který je většinou interpretů považován za první dialog, v němž se vyskytuji výrazy eidos a idea, a to právě v souvislosti s otázkou zbožnosti. Kniha tak sestává ze dvou částí. První obsahuje výklad idejí a jejich úlohy v Platónových dialozích a ve druhé je podán výklad dialogu Euthyfrón v souvislosti s tematizovaným problémem zbožnosti. Těžiště této monografie leží v její druhé části, v interpretaci dialogu Euthyfrón, jež se zaměřuje na otázku zbožnosti a na úlohu idejí, tedy na problém, v jakém smyslu je zbožnost idea a zda ideje jsou oddělené od jsoucen, nebo naopak jsou s nimi v nějaké hlubší vzájemné souvislosti.