Kniha "Literatura v průsečíku pohledů" spadá do žánru Literární vědy. Autorem je Haman Aleš. Obsahuje 173 stran. Přejeme příjemné čtení.

Literární vědec, historik a kritik, emeritní profesor estetiky na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích Aleš Haman shrnul do své nové knihy texty, které od konce padesátých let po současnost věnoval dílu "tří stálic" české literatury posledních dvou století: Jana Nerudy, Karla Čapka a Milana Kundery. "Studie věnované próze těchto tří literárních osobností si kladou za cíl ukázat, co zakládá jejich významnou pozici nejen v české, nýbrž i ve světové próze, co z jejich díla může představovat důležité mezníky na cestě naší prózy k modernímu písemnictví," píše autor v předmluvě.

Profesorka Herta Schmidová, působící donedávna v Ústavu slavistiky při Filozofické fakultě univerzity v Postupimi, patří k vzácným odborníkům, kteří ve své vědecké práci věnovali pozornost nejen významným zjevům českého písemnictví v impozantním rozsahu od renesance až po současnost (Jan Amos Komenský, Jaroslav Vrchlický, Karel Čapek, Václav Havel), nýbrž přispěli také k rehabilitaci a k novému pohledu na odkaz Pražské strukturalistické školy, zejména jejího hlavního představitele Jana Mukařovského. Již v době, kdy - zejména u nás - ještě zdaleka nebyly vyjasněny názory na český strukturalismus, projevovala živý zájem o tuto metodu literárněvědného zkoumání a po změně poměrů organizovala od počátku 90. let 20. století ve Slavistickém institutu v Postupimi několik setkání německých a českých badatelů nad tématy inspirativními jak teoreticky, tak historicky pro obě strany (byla to například sympozia věnovaná poetice Jaroslava Vrchlického, tvorbě Máchově, počátkům české avantgardy v 10. letech 20. století, Labyrintu J. A. Komenského), účastnila se konferencí u nás i v Německu, na nichž byl tématem strukturalismus, a přispívala do časopisů a publikací věnovaných české literatuře, zvláště divadlu. Má tedy kromě slavistických prací a publikací za sebou řadu studií přinášejících inspirativní myšlenky jak k otázkám literární teorie, tak k dílům jednotlivých tvůrčích osobností z české literatury. To se stalo podnětem k záměru uspořádat výbor z těchto prací, jenž by nabídl příležitost k poznání vědeckého profilu této osobnosti i českým čtenářům. Východiskem pro koncepci výboru se staly především autorčiny studie věnované názorům čelného reprezentanta Pražské strukturalistické školy Jana Mukařovského, které zajímavým způsobem rozvíjí a domýšlí, dále poetické analýzy děl významných českých autorů počínaje Komenským až ke Karlu Čapkovi a konečně rozbory poetiky a sémantiky dramatické tvorby Václava Havla nazírané prizmatem strukturálního přístupu.

Popis není dostupný

Sborník Mácha redivivus (1810–2010) připomíná významné výročí české literatury a kultury: dvě stě let od narození básníka Karla Hynka Máchy (16. listopadu 1810 – 6. listopadu 1836). Povaha publikace, sestavené editory Alešem Hamanem a Radimem Kopáčem, se výrazně liší od titulů vydaných v souvislosti s máchovskými výročími v minulém století (Karel Hynek Mácha, osobnost, dílo, ohlas, 1937; Torzo a tajemství Máchova díla, 1938; Realita slova Máchova, 1966; Prostor Máchova díla, 1986; aj.). Její specifikum spočívá v různorodosti zastoupených autorů (rozlišný věk, národnost, profese) a ve volnosti přístupu k danému tématu. Literárněteoretické přístupy zdůrazňují buď intertextové vazby Máchova díla (Ž. Čolakova, L. Doležel, A. Haman, D. Hodrová, V. Košnarová, R. Pynsent, H. Schmidová, H. Voisine-Jechová, I. Vörös), nebo aspekt historický (M. Exner, M. Hrdina, V. Novotný, J. Schwarz, K. Tučková, D. Tureček). Příspěvky esejistického rázu jednak usilují poeticky postihnout složitý profil básníka (J. Štolba a další), jednak vyjadřují esejistův osobní vztah k Máchovu dílu (mj. R. Erben, A. Kliment, K. Zlín); další se inspirují motivikou poutnictví a cesty jako projevu romantického neklidu (J. Balvín, J. Kroutvor, B. Solařík, J. Suk), sledují máchovské ohlasy u současných tvůrců (J. Šofar), případně oblast Máchovy „deníkové“ erotiky (R. Kopáč). Snahou editorů bylo, aby ze sborníku, pokud možno, vyvstala mozaikově pestrá, konkrétní podoba básníka a jeho díla, jež by Máchův odkaz zbavila kanonické ztuhlosti a abstraktní formulkovosti.

Autor nejprve popisuje literárně-společenské zvláštnosti, které se během devatenáctého století udály nejen u nás, ale i ve světě. V této době vrcholí realistický román v dílech G. Flauberta, L. N. Tolstého, É. Zoly nebo V. Huga. V Čechách se do popředí dostává K. H. Borovský a B. Němcová, jež je v knize srovnávána s G. Sandovou. Autor rozdělil jednotlivé kapitoly podle literárních směrů (romantismus, postromantismus, realismus, naturalismus, impresionismus). Literárněvědná práce, která v sobě soustřeďuje jak společensko-kulturní hodnocení devatenáctého století, tak literární dění v Čechách, zasazené do celosvětového kontextu.

Popis není dostupný

Jádro souboru Hamanových studií leží v pracech o české próze 19. století a první poloviny století 20. Souborné pohledy na novou českou prózu doplňují tato "východiska" o otázku "výhledů" naší novodobé prózy.

Kniha "Arnošt Lustig" spadá do žánru Romány. Autorem je Haman Aleš. Obsahuje 103 stran. Jedná se o počin nakladatelství "H+H" z roku 1999. Přejeme příjemné čtení.

Kniha je určena studentům a učitelům, ale také všem zájemcům o literaturu. Zahrnuje široké období literární kritiky od jejích počátků v době obrození až po současnost. Je ojedinělou prací svého druhu a bude proto vítanou novinkou na našem trhu.