Sidonie Nádherná žije v povědomí české i evropské kulturní veřejnosti jako přítelkyně básníka Rainera M. Rilka a "nevěsta před Bohem" Karla Krause, pro kterého se její zámek ve Vrchotových Janovicích stal druhým domovem a oázou klidu v rozbouřeném světě. Alena Wagnerová ji ve své knize představuje jako neobyčejně zajímavou osobnost,jejíž život hluboce poznamenaly všechny proměny a pohromy, které ve dvacátém století postihly střední Evropu - od rozpadu Rakousko-Uherska přes nacistickou okupaci, kdy se Vrchotovy Janovice staly součástí cvičiště jednotek SS, až po odchod do exilu po komunistickém převratu v roce 1948 do Anglie, kde Sidonie Nádherná v roce 1950 umírá.

Baronka Sidonie Nádherná (1885-1950) patří k výrazným osobnostem evropského kulturního života první poloviny 20. století. Dlouholetá korespondence ji spojovala s básníkem Rainerem Mariou Rilkem, čtvrtstoletí intenzivního citového vztahu se spisovatelem Karlem Krausem, láska k přírodě a dějinám umění s Annou Masarykovou… Objevem posledních let je její korespondence s českým historikem umění a památkářem Václavem Wagnerem (1894-1962). Dopisy nejsou jen dokladem jejich přátelství, ale zároveň působivě dokumentují poslední tragickou etapu života Sidonie Nádherné. Za druhé světové války nacistická okupační správa její zámek a statek ve Vrchotových Janovicích vyvlastnila v souvislosti s plánovaným budováním cvičiště Waffen SS "Böhmen" a obec byla vystěhována. Po osvobození byl zámek obsazen Rudou armádou a posléze armádou československou. Důsledkem byla devastace zámeckých interiérů i zámeckého parku. Wagner, pracovník Státního památkového úřadu, se po celou dobu snažil baronce pomáhat při ochraně jejího památkového dědictví. Po jeho zatčení v roce 1949 Sidonie Nádherná emigrovala do Anglie, kde potom podlehla smrtelné chorobě. Edice dopisů i dalších dokumentů je pečlivě okomentována a doprovázejí ji studie věnované oběma protagonistům korespondence.

Alena Wagnerová se významnému žánru literární reportáže, kterému se dostává stále větší pozornosti, věnuje více než padesát let. Knižní výbor Literární reportáže nabízí to nejlepší z jejích textů z let 1965 až 2018. Jeho první část obsahuje články publikované ve druhé polovině šedesátých let v časopise Plamen, které se týkají jak tehdejší společensko-politické situace, tak české historie 20. století. Zde vynikají mj. texty zachycující nesmírně působivé vypravování vdov, jejichž manželé a synové padli v Pražském povstání, nebo mapující názorové tříbení a vnitřní život mladých českých intelektuálů, kteří za okupace založili odbojovou organizaci Předvoj. Dalším jejím tématem jsou dramatické peripetie česko-německého soužití v Sudetech nebo kolektivizace a její sociální a kulturní důsledky, například v podobě příběhu jihočeských vesnic tzv. selského baroka. Druhá část zahrnuje reportáže publikované později a autorka v nich mapuje místa a konkrétní lidské osudy. Konfrontuje v nich přítomnost s minulostí, například v reportážích o slovenských Košicích, Ravensbrücku, vile Tugendhat či belgických Yprách. Stranou její pozornosti nezůstalo ani to, jak se Německo vypořádávalo s tzv. uprchlickou krizí. Texty Aleny Wagnerové jsou neseny v duchu, který je autorce hluboce vlastní - v duchu lidskosti a pochopení pro slabší, opomíjené nebo zamlčované. Autorka neuhlazuje realitu nebo historické zločiny ani neglorifikuje menšiny; ve svých textech usiluje zprostředkovat poznání, dobrat se porozumění a nalézat to, co spojuje.

V próze Aleny Wagnerové se čtenář setkává s řadou kulturně i duchovně významných historických osobností - světícím biskupem pražským a kunsthistorikem Antonínem Podlahou, spisovatelem Karlem Krausem, básníkem Rainerem Mariou Rilkem, malířem Maxem Švabinským a Johannesem a Sidonií Nádhernými. Nejde však o historický román, nýbrž o novelu v dopisech. Zvolená forma fiktivní korespondence mezi Antonínem Podlahou, Karlem Krausem a Johannesem Nádherným autorce umožňuje zachytit vnitřní život hlavních postav, proniknout do jejich vztahů a prožívání. Stáváme se svědky jejich hledání toho, co znamená blízkost druhého člověka nebo jeho, byť dočasná, ztráta, a především různých podob vztahu mezi mužem a ženou - od duchovních sympatií a platonického sblížení přes lásku neopětovanou a zavrženou až k intenzivnímu, téměř milostnému sourozeneckému vztahu

Popis není dostupný

Cyklus povídek Cestou životem vznikal v průběhu autorčiny dosavadní literární a životní pouti s cílem zbavit zapomenuté lidské osudy pomíjejícnosti. V jistém smyslu jde také o autobiografický román v příbězích, ačkoli autorka sama zůstává v pozadí. Způsob jejího vyprávění nepostrádá esejistické rysy a někdy má charakter dokumentárního záznamu. Wagnerová klade důraz na vypjaté osobní situace, těžiště často leží v historických a společenských okolnostech. Existenciální rozměr autorčiny umělecké i lidské zkušenosti podtrhává vstupní a závěrečný text cyklu.

Pánská prázdninová jízda v podání dvou bratrů a tří dědečků je zárukou skvělé zábavy! Zatímco se babička balí do lázní, bráškové Ivan a Ondřej se chystají do Hrušan k dědečkům. Lépe řečeno k dědouškovi, dědočkovi a dědnožkovi. I když dědouško skoro neslyší, dědočko má velmi silné dioptrie a je skoro slepý, dědnožka je na vozíčku, protože nemá nohy, prázdniny s nimi jsou jedna lumpárna za druhou. A tohle léto bylo mimořádné, třebaže začalo velkým zklamáním…Pro děti od 8 let

V osudu české novinářky Mileny Jesenské (1896-1944) se takřka doslovně zrcadlí všechny proměny a zvraty, očekávání a zklamání první poloviny minulého století. Dcera známého pražského lékaře, absolventka Minervy, prvního dívčího gymnázia v monarchii, zažívá ve Vídni rozpad Rakouska-Uherska, po svém návratu do Prahy se stává souputnicí české meziválečné avantgardy a jako redaktorka Národních listů se zapojuje do úsilí o moderní životní styl. Ve třicátých letech se přiklání ke komunistické straně, brzy však o správnosti její ideologie začíná pochybovat a rozejde se s ní. Silné sociální cítění nicméně nadále zůstává výrazným rysem Mileniny osobnosti. Na stránkách slavné Peroutkovy Přítomnosti pak Jesenská dosahuje vrcholu své žurnalistické dráhy. Po "Mnichovu" a během okupace pomáhá uprchlíkům a působí i v odboji. Umírá v koncentračním táboře Ravensbrück. Aktualizované a doplněné vydání knihy přední české socioložky a literátky doprovází bohatá obrazová příloha.

Učebnice pro předslabikářové období. Soustřeďuje se na správné čtení a psaní (tiskací písmo) slabik, jednoduchých slov a krátkých vět. Obsahuje všechny samohlásky, ze souhlásek pak M, L, S, P, T, J. Učebnice byla doplněna přílohou 30 obrázků Aleny Ladové pro vyvozování slabik. Samostatným doplňkem je Pracovní sešit k Živé abecedě. Perforovaná kartonová příloha:kartičky slabik a slov, z kterých žáci tvoří vyšší celky.