Ikonografické doklady tvoří integrální součást pramenné základny řady společenskovědních oborů. Pro studium tradiční kultury ve středověku a raném novověku jsou zvláště významné, neboť etnologie pracuje s písemnými prameny a hmotnými doklady pocházejícími až z 18. a 19. století. Z obrazových zdrojů získává informace především o hmotné kultuře: stavitelství, zemědělství, řemeslech, oděvu a zdobení, které napomáhají k utváření představy o genezi mnoha jevů známých až z nové doby. I k těmto cenným pramenům je však třeba přistupovat kriticky a posuzovat jejich informační hodnotu v širších souvislostech.
