Nakladatelství FOIBOS ve spolupráci s Městskou částí Praha 6 připravuje novou publikaci, věnovanou tentokráte významné meziválečné akci Svazu československého díla (SČSD), výstavě a realizaci Osady Baba v Praze, jež se řadí k výraznému a úspěšnému počinu moderní -funkcionalistické architektury v tehdejším Československu. Kniha je dalším příspěvkem k historiografii tohoto mimořádně plodného období československé architektury v mezinárodním kontextu. Pečlivě dokumentuje průběh příprav, urbanistický kontext, zahraniční souvislosti, podrobně se věnuje též samotnému SČSD, stejně jako jeho úloze a vlivu na moderní architekturu u nás. Na rozdíl od dvou předešlých (Baba. Osada Svazu čs. díla Praha a Osada Baba, plány a modely, obě z roku 2000) se kniha podrobněji věnuje zejména úloze stavebníků, jejich osudům a životním peripetiím v návaznosti na zrealizovanou výstavu bydlení v roce 1932 ale i pozdější dostavby, přináší také celou řadu nových a dosud nepublikovaných archivních materiálů. Publikace uvádí text dvou rozhlasových projevů k výstavě , jeden Lubomíra Šlapety, druhý Ladislava Žáka. Autory knihy jsou Vladimír Šlapeta a Petr Urlich, profesoři historie moderní architektury na ČVUT, VUT a UJEP a osvědčení znalci v oboru, další autorkou je mladá, talentovaná historička Alena Křížková.

Publikace se zabývá tématem, jehož systematické pokrytí je nutné nejen pro budování odborného diskursu genderových studií u nás, ale také pro úplnější poznání transformačních procesů v České republice po roce 1989. Svým rozsahem a tématem je tato publikace důležitým zdrojem především pro vysokoškolské studující a vyučující v kursech genderových studií, médií, sociálních hnutí a politicko-ekonomické tranzice. Při vzrůstajícím zájmu médií o otázky rovných příležitostí v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie bude zajímat i mediální pracovníky a pracovnice a vzdělanou veřejnost.

Sexuální obtěžování představuje jeden z projevů a současně jednu z příčin genderové nerovnosti na trhu práce. Tento jev má vliv na finanční ohodnocení, možnosti postupu, rovnost příležitostí žen a mužů v zaměstnání, ale i na jednotlivé faktory pracovního prostředí a organizační kultury. Nejedná se ovšem o úzce vymezený pojem, naopak sexuální obtěžování zahrnuje širokou škálu možných nátlaků vytvářejících nepřátelské a stresující prostředí, což často vede oběti k opuštění zaměstnání právě z důvodů dlouhotrvajících tlaků a systematického snižování sebevědomí, které následně nemusí mít explicitně sexuální podtext. Fenomén sexuálního obtěžování představuje jeden z hlavních instrumentů prosazovaní mužské dominance a působí jako nástroj systematického snižování statusu žen v zaměstnání. V obecném povědomí veřejnosti je ale sexuální obtěžování často vnímáno jako ryze soukromá záležitost, čímž jsou zásadním způsobem popírány mocenské vztahy, které mají v problematice obtěžování a sexuálního obtěžování rozhodující význam. Kniha Sexualizovaná realita pracovních vztahů je výsledkem sociologického výzkumu obtěžování z důvodu pohlaví a sexuálního obtěžování, který realizovalo oddělení Gender & sociologie SOÚ AV ČR. Autorky prezentují jednak teoretická východiska výzkumu, jednak analýzy jednotlivých studií, které byly zaměřeny na konkrétní typ aktérů: zaměstnanci a zaměstnankyně jako celek, vedení podniků a organizací, oběti obtěžování a sexuálního obtěžování, zástupci a zástupkyně odborů. Kniha obsahuje rovněž vysvětlení právních souvislostí problematiky sexuálního obtěžování v českém a evropském právu. Součástí publikace je slovníček pojmů.