Román Mise Londýn, který se dočkal i filmové adaptace, je pro svůj satirický pohled na bulharskou diplomatickou elitu označován za "nejlegračnější bulharskou knihu současnosti". Alek Popov zde čerpá z osobní zkušenosti, kterou získal coby kulturní atašé na bulharském velvyslanectví v Londýně. V textu, zakotveném do již klidné a svobodné doby poloviny devadesátých let, živě a humorným způsobem s nečekanými dějovými zvraty přibližuje život a vztahy obyvatel rezidence a ambasády, od velvyslance až po kuchaře, a trefně glosuje situaci, v níž se tehdy ocitla celá východní Evropa. Příběh začíná okamžikem, kdy do Londýna přijíždí nový velvyslanec, jehož posláním je navázat neformální vztahy s místními špičkami. K tomu má dopomoci agentura, jež však požadavek splní skutečně neotřelým způsobem. Navíc snahy o vylepšení image země jsou neustále mařeny osobními zájmy a zištností pramenící ze snahy udržet si teplé místečko v diplomatických službách či bezhlavými pokusy o vystoupání po společenském žebříčku. Mise Londýn je tak oním pověstným zrcadlem, které nemilosrdně a věrně odráží pocity malosti a nízkého sebevědomí vůči - hostitelské - zemi, nacházející se na podstatně vyšším stupni civilizovanosti.

Velká část z jedenácti povídek sbírky Zelný cyklus satiricky reflektujedynamiku raného postkomunistického období, kdy se ve víru společenských změn nebezpečně blízko sebe ocitají ideály a nelítostná realita, vznešené s nízkým, kdy forma a obsah se radikálně liší a vše je nasáklé trapností, absurditou a nedůstojností.Vyprávění je budováno kolem působivé dějové situace a zájem se soustřeďuje na reakci postav vzhledem k okolnostem, v nichž se ocitají: básník, kterému jistý mecenáš, jinak chovatel prasat, zaplatí vydání sbírky, se náhodně dozvídá pravý, téměř neuvěřitelný důvod, proč se mu této cti dostalo; v reakci na inzerát nabízející služby kata zájemce zjišťuje, že odřeknutí služby je složitější, než by si myslel; intelektuál se těší z pozvání na konferenci, které se účastní jeho oblíbený filozof Jacques Derrida, aby po dvou týdnech smolení referátu doslova "narazil"; a pravděpodobně nejsmutnější příběh - o muži, který se švindlem dostane na studijní stáž do New Yorku, aby se propadl do naprostého pekla. Ve své absurditě tak tyto nereálné situace odkazují k ja­kési rozpoznatelné realitě, jež je tímtozpůsobem zesměšněna, a tudíž - obnažena a odhalena.