Jana Brejchová je jedinou českou poválečnou herečkou, která si zaslouží statutopravdové filmové hvězdy, řekl už v polovině 60. let Jan Werich a měl pravdu.Nikdo jiný se nemůže pochlubit tak bohatou filmografií, jako právě JanaBrejchová. Už ve svých 17 letech byla idolem diváků a v pětadvaceti ji znalacelá Evropa. V pozdějších letech už jako vyzrálá herečka potvrdila svůj talenti v rolích stárnoucích žen. Její soukromý život byl úzce spjatý s takovýmiosobnostmi jako byli Miloš Forman, Vlastimil Brodský, Jaromír Hanzlík či JiříZahajský. Přes všechny herecké úspěchy musela v mnoha obdobích svéhoživota ukázat velkou vnitřní sílu. Především o tom je monografie mapujícívíce než sedmdesát let života největší české filmové hvězdy po AdiněMandlové a Lídě Baarové.

Srovnání režisérských osobností Miloše Formana a Jiřího Menzela je leitmotivem knihy Adriany Šteflové, která si klade za cíl odhalit příčiny a souvislosti, proč právě tito dva umělci získali Oscara i celosvětové uznání. Oba věhlasní filmaři vyrůstali v přibližně stejné době, nechali svůj nepominutelný otisk na tom, čemu dnes říkáme nová vlna českého filmu v šedesátých letech a mají tedy podobné generační zkušenosti. Poté šli každý svou cestou. Formana zavedly jeho ambice na americkou půdu, Menzel zůstal a pracoval v Čechách. Kniha se nezabývá jejich soukromím a je tedy na hony vzdálená bulváru. Pokud hledá specifické osobnostní rysy obou umělců, pak proto, že si klade otázky, do jaké míry je důležité kromě uměleckého talentu akceptovat určitou společenskou roli jako součást cesty k seberealizaci. Jsou opravdu Forman a Menzel tak rozdílní? Nebo mají ve svých povahách zakódované společné znaky, které jsou pro úspěch v tomto oboru určující? O tom je právě tato kniha. Titul obsahuje 16 stran fotopřílohy.