Psal se rok 2014, když mi diagnostikovali nádor na mozku. Musela jsem tehdy ihned na operaci, po níž jsem se probudila až za pár dní - jako ležák. To nikdo nečekal. Z puberťačky se doslova ze dne na den stala holka napojená na přístroje, která si jíž znovu se hýbat, mluvit - a žít. Po pár letech dřiny, pádů i vzestupů jsem se ale, i přes špatné vyhlídky lékařů, přece jen naučila zase chodit. Svůj příběh jsem sepsala do této knihy, jíž bych chtěla inspirovat a motivovat lidi, aby se nevzdávali a bojovali i přes nepřízeň osudu. I z těch nejtemnějších chvil se dá najít cesta zpět ke světlu…