Novela Morelův vynález bývá přirovnávána k tak proslulým modernistickým dílům, jako jsou Utažení šroubu Henryho Jamese či Kafkův Proces. Bioy Casaresův text z roku 1941 je považován za přelomový nejen v jeho literární tvorbě, ale i v argentinské literatuře. Vypráví fantastický příběh o uprchlíkovi, jenž se ocitá na ostrově, který se mu stává rájem i peklem. Nachází zde lásku, bojuje o holý život s nevypočitatelnými mořskými přílivy, ale také se setkává s podivuhodnými a nevysvětlitelnými úkazy, jež se snaží rozluštit. Pomíjivá skutečnost se zde střetává s bezčasím věčnosti. Od svého prvního vydání podnítil Morelův vynález celou řadu interpretací a dočkal se několika filmových adaptací, mimo jiné inspiroval slavný film Alaina Resnaise Loni v Marienbadu.

Svéráznou knihu záhad připisují její autoři, Jorge Luis Borges a Adolfo Bioy Casares, fiktivnímu spisovateli jménem Bustos Domecq. A aby nás o jeho existenci přesvědčili, doplňují knihu Domecqovým životopisem a předmluvou rovněž fiktivního akademika. V tomto díle se setkáváme s detektivem, který podobně jako Nero Wolf nemůže vycházet z domu – ne však kvůli tloušťce, ale proto, že je vězněn (byť neprávem) za vraždu. V příbězích plných humoru a ironie navštěvují hrdinové povídek celu č. 273 a předkládají Parodimu záhady, které on s důvtipem a na základě logické úvahy řeší. Obvykle je samozřejmě všechno jinak, nežli se zprvu zdálo.