Toto je syrová, osobní a naléhavá kniha, v níž spisovatelka a novinářka Adéla Knapová podává autentické svědectví o zemi, která se odmítá vzdát, o městě, které stojí navzdory, a o lidech, kteří drží svou budoucnost ve vlastních rukou.

Jen pár hodin poté, co Rusko 24. 2. 2022 vojensky napadlo Ukrajinu, sedla reportérka Adéla v Praze do auta a vyrazila do války. A protože se její kolegové fotografové báli, vydaly se tam s ní dvě trans ženy, které znala sotva pár hodin. Divoká jízda plná adrenalinu, estrogenu i testosteronu, nekorektnosti, upřímnosti, intimity i válečné reality. Strhující směs publicistiky, výsostně krásné literatury a intimního deníku, z níž mrazí.

Láska jako cesta, jako boj o moc, nesmrtelnost... o duši? Ale cesta je zklamání a lidé se rodí s výdutěmi. Duše touží a počítače také. Dny lámání chleba i vazu. Budoucnost nebo dnešek? Kdy jste se naposledy podívali duši do duše vy? Adéla Knapová (1976) spojuje konec šedesátých let minulého století s vlnami moře, blížící se budoucností i genetickou nepůdou obřího skleníku plného rychlohrachu, očipovaných zaměstnanců a dálkově řízených čmeláků. Adéla Knapová (1976) je známá hlavně jako kmenová autorka týdeníku Reflex. Za své literární reportáže obdržela mnohá ocenění. V roce 2003 vyšla její prvotina Nezvaní, již kritika a čtenáři přijali dobře, autorka ji však označuje za "neplatnou". V roce 2016 vydalo Fra její novelu Nemožnost nuly; ihned po vydání ji Český rozhlas zařadil mezi nejlepší české i zahraniční knihy roku 2016. Román Slabikář, také kritikou vysoce ceněný, vyšel ve Fra v roce 2017. Povídky publikuje převážně časopisecky (Salon Práva, Reflex, Weles…), píše však i pro rozhlas.

Odkud se vynořují všichni ti choromyslní světlonoši, kteří medovým hlasem mluví o tom, jak snadné je mezi lidi rozsévat dobro? A odkud se berou ti, kteří jsou ochotni těmto světlonošům a jejich dobru obětovat naprosto vše? O jednom takovém "posvátném" řetězci vypráví román Adély Knapové (1976) Slabikář. Zdá se až neskutečné, jak se v jejím příběhu nabaluje jeden nepevný charakter se zamlženou myslí na druhý, jak dobře tahle síť zla funguje. Ale skutečnosti se to velmi podobá. Protože takhle to funguje, takoví jsme. Poznáváte se? Ovšem tohle není dokument, tohle je román. Románová pravda o slepé víře.

Nadějné dítě, jež obklopeno milující rodinou nepoznalo lásku; učitel tělocviku, který žije, protože mu nic jiného nezbývá; romantický neúspěšný vrah; invalidní důchodce spokojeně přežívající na okraji společnosti. To vše v jediném, svým způsobem běžně banálním osudu bezejmenného hrdiny. Jména nejsou potřeba, všichni jsou zaměnitelní ve světě, kde se život prostě jen tak přihodí; není třeba o něj bojovat, jen je nutné ho nějak přežít.

Popis není dostupný